Lom Velká Amerika
| Typ: | Přírodní památka |
|---|---|
| Kraj: | Středočeský kraj |
| Okres: | Okres Beroun |
| Výška: | 337 m n.m. |
| GPS: | 49°57'36.587"N, 14°11'59.265"E |
Těžba vápence zde započala na začátku 20. století
Lom Velká Amerika byl otevřen pro první těžební práce v roce 1900. Úzce souvisí se zavedením tzv. Thomasových konvertorů pro výrobu oceli na konci 70. let 19. století. Tento způsob dokázal zpracovat špatně hutnitelnou železnou rudu, což přineslo velkou konjunkturu pro zdejší kraj, tedy těžbu železné rudy, uhlí, vápence a suroviny pro výrobu žáruvzdorných materiálů. Pro výrobu železné rudy tzv. Thomasováním byl zapotřebí kvalitní vápenec.
V té době zde vznikalo mnoho vápencových lomů pro rozvíjející se průmyslovou výrobu, především pro kladenské ocelárny. Vápenec se používal jako struskotvorné činidlo při produkci surového železa a také jako zásadité činidlo pro výrobu oceli. První lom na Mořině byl otevřen v roce 1891, lom Velká Amerika o 9 let později. Vytěžený materiál se odtud odvážel Kladensko-nučickou železniční drahou.
Český Mauthausen byl jedním z nejhorších komunistických táborů nucených prací
Léta rozkvětu průmyslové výroby a těžby vápence však ukončila 2. světová válka a posléze komunistický režim. V roce 1945 byla Pražská železářská společnost znárodněna, od roku 1946 přejmenována na Středočeské uhelné a železnorudné doly, národní podnik, se sídlem v Kladně. V letech 1949 - 1953 zde byl zřízen jeden z nejhorších komunistických lágrů - tábor nucených prací pro politické vězně. Ti museli za úděsných podmínek pracovat v tzv. Trestaneckém lomu, který byl proslulý jako "český Mauthausen, neboli Vápencové peklo Mořina".
Osud jedinečné technické a přírodní památky není dosud vyřešen
Samotná těžba vápence zde byla ukončena v roce 1964 a prakticky ihned po skončení těžby se stal opuštěný lom lákadlem zejména pro výletníky a nudisty. Pobyt a koupání v jezeru na dně hluboké rokle vzniklé po těžbě se však nesetkalo s pochopením úřadů. Orgány Veřejné bezpečnosti zde prováděly policejní zátahy na výletníky, neboť zde byl poškozován majetek podniku, došlo tu i k několika smrtelným úrazům (pády do hluboké štoly z nezabezpečeného okraje těžební jámy), důvodem byla také ochrana přírody (zimoviště netopýrů).
Situace ohledně pobytu návštěvníků a koupání v této zajímavé lokalitě však není vyřešena ani dnes. Tato výjimečná technická a přírodní památka je jen terčem komplikovaných střetů zájmů více stran a řešení využívání bývalého lomu je zatím v nedohlednu.
V okolí lomu je vyznačena žlutá turistická cesta č. 6161, která směřuje z Karlštejna podéll okraje Malé Ameriky k lomu Mexiko, k památníku politických vězňů a k severnímu okraji Velké Ameriky.
