Dnes je velmi populární formou zábavy zejména geocaching, což není nic jiného, nežli tradiční hon za pokladem podle nalezené staré pirátské mapy (díkybohu, že moderní generace slovem „pirát“ alespoň nemyslí jen toho softwarového...).
Jaký zvolit kompas na výlet?
Vybrat si dnes můžete v zásadě ze dvou druhů kompasů nedigitálního typu. Jeden je drobný, knoflíkový. Ten je tak-tak použitelný pro základní orientaci v lese typu „musím se dostat z lesa cestou na východ“, ale nic více od něj nemůžete čekat. Bývá integrován ve všem možném, ale k opravdové navigaci se použít ani při nejlepší snaze nedá.
Pak tu máme kompas běžný, či ještě lépe buzolu. To je již jiná liga. Dá se ním totiž nejen velmi přesně určit základní směr chůze (S, J, V, Z), ale i specifický úhel svírající váš směr chůze s magnetickým severem, nebo zorientovat mapa.
Dejte si rovněž pozor na to, abyste kompas umístili při jeho používání perfektně vodorovně a vždy mimo dosah jakýchkoliv železných předmětů, jelikož ty jej mohou i značně ovlivnit: takže držet dál od všelijakých plechových hrnků a vybavení (lopatka, kolíky stanové, ...), železných opasků, baterií (kovové elektrody), svítilen, propisek a podobných věcí.
Jak se s kompasem v přírodě zabavit?
Tato věc samozřejmě a logicky závisí v první řadě na tom, kolik lidí se celé akce účastní, jak moc jsou staří a zkušení v navigaci, pamatujte, že jde o to, užít si vzácné chvíle pospolu v přírodě a ne se zbytečně stresovat nebo z toho mít nedejbože pokaženou sobotu. Též předpokládáme, že každý ze čtenářů má natolik rád přírodu, aby respektoval její značení a nepořádal podobné akce v oblastech, kde je to přímo zakázáno ochranáři apod.
Je nutné se i pohybovat v dostatečně bezpečných prostorách a místech – vojenský újezd a jeho střelecká plocha není ideální místo…
1. Honba za pokladem
Jednoznačně nejpopulárnější téma ve filmové, westernové i pirátské literatuře a filmech, takže se nepochybně i u vaší skupinky setká s nemenším jásotem. Pro začátek si skupina určí svou polohu na mapě, vyrazí do dalšího bodu (těch to chce nejméně pět), kde najde další instrukce (tj. jaký azimut a z jakého místa se vydat na další kontrolu). Je zdaleka nejlepší zde psát věci takovým stylem, aby se nad nimi každý musel zamyslet: pod největším kamenem, pod nejnižším stromem, …
2. Četníci a lupiči
Všechny účastníky rozdělíme na dvě skupinky, a to na četníky a lupiče, jež jsou po startu v určenou chvíli na specifickém místě zločinu, a pak mohou odejít na místo, kde jsou v bezpečí (může to symbolizovat absolutně cokoliv, takže třeba „hranice“). Toho místa pak musí dosáhnout před tím, nežli je dostihnou četníci, kteří jsou vybaveni podobně, avšak mají navíc i mapu, takže vědí, kam směřují zloději, i kde je místo činu. A musí je dosáhnout dříve, nežli zloději "jakoby" přejdou státní hranici.
3. Nocí za světlem
Podobné orientační hry se samozřejmě nemusí nutně hrát jen ve dne, ale lze si dát v dobře známém prostoru i nějakou noční akci. Jejím cílem konkrétně bude dosáhnout světla na určitém dobře viditelném místě (kopec, rozhledna, ...), které se rozsvěcuje podle sjednaného režimu (vždy na 5 minut třeba po 15 minutách – těm nezkušeným se pochopitelně může nechat svítit stále). Výchozí pozici i směr je pak třeba odečíst z mapy, protože světlo bude u nějakého určitého významného terénního prvku – logicky všem známého, k němuž si musí určit azimut.
4. Za zlatem Aljašky
Velmi populární hra, v níž jde o to, asi 15 km od vašeho aktuálního stanoviště vyznačit v lese zlatou žílu na co nejpodrobnější mapě daného místa (jejíž přesné rozložení zná pouze hlavní organizátor závodu). Čím více překážek k překonání, tím lépe (potok, ...), je ale nezbytné si předem ověřit, že se opravdu překonat legální cestou dají. Poté si každý musí vyznačit na daném místě svůj čtvercový „claim“ vlastními (vždy jinak barevnými) kolíky o předem dohodnuté maximální velikosti strany (10-100 m +/-). Kdo trefí a nalezne nejvíce zlata, samozřejmě vyhrává cenu… (Že by pár zlatých čokoládových mincí?)
