Hrad Andělská Hora
| Typ: | Zřícenina |
|---|---|
| Kraj: | Karlovarský kraj |
| Okres: | Okres Karlovy Vary |
| Město: | Andělská Hora u Karlových Varů |
| Pohoří: | Slavkovský les |
| Výška: | 657 m n.m. |
| GPS: | 50°12'23.266"N, 12°57'51.467"E |
Konec 14. stol.: hrad založený Rýzmburky; 15. stol.: pel-mel majitelů – hejtman, císař, kancléř,…
Hrad vznikl s největší pravděpodobností koncem 14. století, kdy jej někdy před r. 1390 založili asi páni z Rýzmburka (Oseka). Toto středověké sídlo mělo spolu se starším hradem Bečovem zřejmě chránit rozsáhlé panství Rýzmburků. Nejstarší písemná zpráva o hradu pochází z r. 1402; nazývá sídlo Engelsburg a zmiňuje se o Boreši Hraběti z Oseka, který se po Andělské Hoře psal. V následujícím období se majitelé hradu často střídali. V l. 1406-1414 patřila Andělská Hora Oldřichu Zajícovi z Házmburka, po jehož skonu připadla jako odúmrť králi. R. 1430 se hradu zmocňuje známý husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic a vytváří z něj základnu pro své četné výpady do okolí - na Loketsko, Chebsko a dokonce až do Bavorska. R. 1437 daruje císař Zikmund svému kancléři Kašparu Šlikovi Loketsko i s Andělskou Horou, kterou krátce předtím Jakoubek vrací královské komoře. Hrad byl tehdy tak sešlý, že i sám císař přispěl na jeho opravu, aby nemusel být zbořen. R. 1461 přiměje král Jiří z Poděbrad Šliky k tomu, aby strategicky významnou Andělskou Horu postoupili osobě panovníka; hrad pak uděluje jako doživotní zástavu katolickému magnátovi Zbyňku Zajícovi z Házmburka. Po vypuknutí domácí války mezi vladařem a Jednotou zelenohorskou se Andělské Hory v r. 1466 zmocnil přední člen Jednoty, míšeňský purkrabí Jindřich II. z Plavna. Teprve r. 1469 dobývá královské vojsko hrad zpět.
15. - 18. stol.: přestavby za pánů z Plavna; Colonnové z Felsu a Černínové; švédská smršť a devastující požár
Po nástupu Vladislava II. Jagellonského na český trůn získává Andělskou Horu do dědičného držení Jindřich III. z Plavna. Jeho vláda se do dějin hradu zapíše velmi významně – nejenže své sídlo nechá rozsáhle pozdně goticky přestavět, ale někdy v 80. letech 15. století pod ním založí i stejnojmenné městečko. R. 1519 Jindřich III. umírá. Za jeho syna Jindřicha IV. dojde na Andělské Hoře k poslední významné stavební úpravě – v polovině 16. století je na východní straně hradu vybudován renesanční dvoupatrový palác. R. 1565 postoupili páni z Plavna Andělskou Horu Mikuláši Hasištejnskému z Lobkovic, který ji v r. 1567 prodává svému švagrovi Jindřichu z Fictumu. R. 1570 kupuje panství Kašpar Colonna z Felsu. Jeho syn Linhart Colonna se významně angažuje v českém stavovském povstání v l. 1618-1620 (mj. účastník pražské defenestrace a vedle Thurna nejvyšší polní maršálek stavovského vojska). Linhart padne v bitvě u Sinzendorfu v dubnu 1620 a rok nato bude jeho majetek zkonfiskován.
R. 1622 kupuje Andělskou Horu (spolu s Hartenštejnem a Činovem) císařský rada Heřman Černín z Chudenic; jeho rod má toto panství v držení až do r. 1734. Citelný úder způsobili hradu za třicetileté války Švédové, kteří jej r. 1635 dobyli, vypálili a vydrancovali. Poté se uskutečnila dílčí oprava Andělské Hory, takže ještě v r. 1681 byl hrad podle Bohuslava Balbína částečně obyvatelný. Avšak v r. 1718 přichází definitivní zkáza tohoto černínského sídla - je zcela zničeno katastrofálním požárem, který se přenesl z městečka na hrad (střechu objektu údajně zapálil vymrštěný hořící šindel). Od té doby je Andělská Hora neobyvatelná a postupně se stává romantickou zříceninou.
Gotické střílny, čarokrásný rozhled, prominentní duo z Výmaru
Andělská Hora představovala již rozvinutý typ středověkého hradu, jehož základní charakter se od založení patrně příliš nezměnil; prováděné stavební úpravy hlavně v 16. století směřovaly spíše ke zlepšení podmínek v obytných částech a k reprezentativnějšímu vzhledu. Podobu hradu nejvýrazněji ovlivnila druhá pozdně gotická přestavba na přelomu 15. a 16. století za pánů z Plavna, kterou nenarušily ani renesanční úpravy v polovině 16. století.
Dispozice Andělské Hory byla dvojdílná. Jádro objektu tvořil vnitřní nebo také horní hrad s palácem lichoběžníkového tvaru. Z Andělské Hory se dodnes zachovaly dvě vstupní brány, dvě rozsáhlá nádvoří, zříceniny velkého paláce a další obytné budovy horního hradu. Ve zdech předhradí i vnitřního hradu byla umístěna řada střílen, z nichž některé si uchovaly původní pozdně gotické ostění. Vedle obvykle tvarovaných ostění ve formě klíče se zde objevují také střílny lopatkového tvaru, typické pro hornofalckou pozdně gotickou architekturu. Celý hrad byl postaven z lomového čedičového kamene, pouze nárožní kvádry a některé architektonické detaily (ostění) jsou vytvořeny z pískovce. Zřícenina je dnes volně přístupná.
Andělská Hora si návštěvníky podmaní svým geniem loci, patřičně mysteriózní atmosférou, romantikou zašlých časů; zážitek z této okouzlující lokality korunuje nádherný a daleký výhled na okolní kraj, mj. na Krušné a Doupovské hory nebo Slavkovský les. Z významných návštěvníků hradu nutno zmínit duo slavných německých básníků a dramatiků: Friedrich Schiller zavítal na Andělskou Horu několikrát (Němci mu zde posléze dali zasadit památný dub), Johann Wolfgang von Goethe r. 1786 na hradě dokonce oslavil své 37. narozeniny.
