Zámek Rájec nad Svitavou
| Typ: | Zámek |
|---|---|
| Kraj: | Jihomoravský kraj |
| Okres: | Okres Blansko |
| Město: | Rájec-Jestřebí |
| Pohoří: | Drahanská vrchovina |
| Výška: | 338 m n.m. |
| GPS: | 49°24'33.789"N, 16°38'38.328"E |
Na území Rájce stály ve středověku dvě gotické tvrze, které byly koncem 14. století zničeny v domácích válkách mezi moravskými markrabaty Joštem a Prokopem. Poté rájecké panství často měnilo své majitele, až se r. 1464 stalo vlastnictvím pánů Drnovských z Drnovic. Ti v r. 1570 dali jednu z tvrzí přestavět na renesanční zámek, který však r. 1756 kompletně vyhořel. Jeho tehdejší majitelka - Karolína z Roggendorfu – se rozhodla stavbu již neobnovovat. R. 1763 kupuje rájecké panství za 360 000 zlatých zakladatel nynějšího zámku Antonín Karel ze Salm-Reifferscheidtu; v témže roce zahajuje budování nového sídla, jež mělo spektakulárně svědčit o významu svého stavebníka.
Autorem velmi moderního projektu zámku byl znamenitý vídeňský architekt francouzského původu Isidor Amandus Marcel Canevale. Stavbu pojal na způsob francouzských letohrádků „maison de plaisance“ (menší objekty určené pro občasný pobyt); o její francouzské orientaci svědčí i charakteristická mansardová střecha členěná vikýři. Canevaleho rájecký projekt ve stylu rokokového klasicismu, který představuje syntézu forem pozdního baroka a francouzského klasicismu, je spolu s díly brněnského stavitele F. A. Grimma (jemuž bývalo autorství zámku připisováno) nejčistším projevem francouzsky orientované architektury na Moravě. Zámek byl postaven v rychlém tempu během let 1763-1769; současně s ním Salmové založili r. 1767 pozdně barokní zahradu, která v první čtvrtině 19. století získala podobu přírodně krajinářského (anglického) parku s rybníkem a romantickým vodopádem.
R. 1811 zdědil rájeckou rezidenci Hugo František Salm (1776-1836), významná osvícenecká osobnost, vědec, podnikatel, průkopník průmyslu, buditel a vlastenec, mecenáš umění a speleolog (mj. sestoupil na dno Macochy). Na svém panství aplikoval nové poznatky v oblasti metalurgie, zemědělství, textilního průmyslu či boje proti epidemiím. Založil řadu továren, první cukrovar na Moravě, první přádelnu vlny, výrobu umělecké litiny v Blansku, ale také Františkovo muzeum v Brně (dnešní Moravské zemské muzeum); vytvořil též základ rozsáhlé sbírky obrazů na rájecké rezidenci. Salmové vlastnili zámek až do r. 1945, kdy jim byl za kolaboraci s nacisty zkonfiskován. Od r. 1992 probíhá táhlý restituční spor o získání zabaveného majetku.
Zámek je trojkřídlá jednopatrová budova obklopující čestný dvůr. V celém přízemí se nachází původní mobiliář. Z bohatých sbírek vyniká rozsáhlá kolekce orientálního porcelánu, empírová knihovna s více než 60 000 svazky v 11 jazycích (jedna z největších zámeckých biblioték v ČR) a zejména proslulá salmovská obrazárna; byla instalována r. 1950 v 1. patře rezidence a obsahuje hlavně díla předních evropských malířů období baroka a romantismu (17. - 19. století; převládají obrazy nizozemských a vlámských mistrů). Do přízemí zámku s reprezentačními místnostmi je bezbariérový přístup. V historických sálech se každoročně koná výstava ojedinělé sbírky kamélií a květinových aranžmá. Do rájecké rezidence zavítaly či zde pobývaly též slavné osobnosti: císař František Josef I., nejvýznamnější rakouský realistický spisovatel Ferdinand von Saar (1833-1906) nebo přední český buditel a filolog Josef Dobrovský (1753-1829).
