Hrad Cornštejn
| Typ: | Zřícenina |
|---|---|
| Kraj: | Jihomoravský kraj |
| Okres: | Okres Znojmo |
| Město: | Bítov |
| Pohoří: | Českomoravská vrchovina |
| Výška: | 399 m n.m. |
| GPS: | 48°56'2.915"N, 15°42'54.612"E |
Výstavba hradu
Hrad Cornštejn (Zornstein) zaujímá strategickou pozici západní strany kopcovitého výběžku ze tří stran obtékaného řekou Dyjí, poblíž místa dřívějšího pravěkého hradiště. Jeho jméno je nejspíše odvozeno z německého Zorn (hněv) a Stein (kámen); tento název měl vyjadřovat sílu a pevnost hradu. Cornštejn byl vystavěn v první polovině 14. století společně s hradem Frejštejnem jako královská pevnost na posílení hradu Bítova a představoval strategický opěrný bod jižní moravské hranice českého státu. Cornštejn dal vybudovat Raimund z Lichtenburka se souhlasem krále Jana Lucemburského. Poprvé se hrad připomíná v listině markraběte Karla z 31. května 1343, kterou markrabě dovoluje Smilovi, Čeňkovi a Janovi z Lichtenburka rozdělit jejich léno - hrady Bítov a Cornštejn - na tři díly.
Historie Cornštejnu od 15. století do současnosti
V polovině 14. století vznikl o hrad spor mezi Lichtenburky a pány z Hradce, nicméně k r. 1363 se Lichtenburkové opět uvádějí jako držitelé sídla. Tehdy byl Cornštejn podstatně rozšířen, zejména o předhradí; došlo i ke zdokonalení hradního paláce. R. 1422 hrad údajně padl do rukou husitů. Po husitských válkách přistavěli Lichtenburkové k severní straně nový palác se sálem ve druhém patře. Od r. 1460 držel Cornštejn Hynek Bítovský z Lichtenburka, který odmítl přísahat věrnost králi Jiřímu z Poděbrad a podporován papežem Piem II. zahájil v r. 1463 otevřenou vzpouru. Proto Cornštejn r. 1464 oblehlo vojsko moravských stavů pod vedením Jindřicha Krajíře z Krajku a Oldřicha Mládence z Miličína. Obranu hradu vedl rytíř Jan Šarovec. Obléhání se stalo politickou událostí evropského významu, neboť vzpurný Lichtenburk měl zastánce v samotném papeži. Posádka Cornštejna odolávala neuvěřitelných deset měsíců, ale nakonec byla v polovině r. 1465 kvůli nedostatku zásob přinucena ke kapitulaci. Dobytý hrad král Jiří z Poděbrad Lichtenburkům zkonfiskoval a lénem udělil Jindřichu Krajířovi z Krajku. Jeho syn Wolfgang Krajíř z Krajku při opravách změnil dispozici Cornštejna. Zbořil starou věž, k severnímu paláci přistavěl kapli a schodiště, pro pohodlí majitelů upravil a rozšířil jižní palác. Zdokonalování vojenské techniky, zejména zavedení děl, si vynutilo stavbu bašt - především na jižní, nejsnadněji přístupné straně. Cornštejn se tak stal mohutnou pevností a nakrátko se ještě vrátil do rukou Lichtenburků. Za jejich panství byly v r. 1542 - v souvislosti s tureckým nebezpečím – fortifikace hradu naposledy zesíleny. Krátce poté, r. 1576, změnil Cornštejn majitele a připojením k Bítovu zaniká potřeba jeho další údržby. V r. 1612 se hrad uvádí již jako pustý. Coby součást bítovského panství přecházel Cornštejn postupně do vlastnictví Jankovských z Vlašimi (r. 1617), hrabat z Daunu (r. 1788), počátkem 20. století zdědili panství Haugvicové. R. 1906 je prodali Janu Ladislavovi Zamoyskému, který Cornštejn postoupil knížeti Františkovi Radzivillovi. V r. 1912 získává panství Jiří Haas z Hasenfelsu mladší, jemuž zůstalo až do zestátnění po druhé světové válce.
Hrad Cornštejn dnes
Nynější podoba hradu je výsledkem jeho rozsáhlé rekonstrukce, provedené v 70. letech 20. století. Díky této památkové obnově se dnes objekt nachází v relativně dobrém stavu. Zachovala se rozsáhlá zřícenina s několika branami, sklepními prostorami, baštou na jižní straně s předsunutou věží, studnou a cisternou na dešťovou vodu. Hrad návštěvníka upoutá zejména svým impozantním opevněním, vzniklým za Krajířů. V letních měsících ožívá zřícenina mnoha kulturními akcemi. Popularitě Cornštejna též výrazně napomáhá jeho lokalizace v dnešní turisticky a rekreačně mimořádně atraktivní oblasti Vranovské přehrady s nedalekými hrady či zámky (Bítov, Frejštejn, Uherčice, Vranov).
Přechodný úkryt a zimoviště letounů
Na hradě zimu tráví nejčastěji netopýři černí, pravidelně pak také několik netopýrů dlouhouchých a ušatých. Zřícenina je významným místem pro letní loveckou aktivitu letounů a především je využívána na podzim, v období tzv. swarmingu. Tehdy se sem slétají desítky netopýrů několika druhů, samci se setkávají se samicemi a dochází k páření. Hojně bývá kromě výše uvedených druhů zastižen také netopýr rezavý a vrápenci malí, kteří se pravidelně vyskytují na nedalekých zámcích ve Vranově nad Dyjí a Uherčicích. Návštěvníci hradu se od sezóny 2017 mohou o zdejších nočních lovcích dozvědět více z výkladu průvodců a také z pracovních listů (k dispozici na hradě nebo na http://napude.sousednetopyr.cz/hrajte-si-s-netopyry/). V některých letech se tu koncem léta koná akce pro širokou veřejnost, tzv. Mezinárodní noc pro netopýry.
Otevírací doba
- 27. květen až 28. září - pondělí až neděle - 9:00 - 17:00, poslední prohlídka 16:00
Vstupné
- plné - 120 Kč
- snížené - 70 Kč
- vstupné 2 + 3 350 Kč
- děti do 6 let - zdarma
Přijímáme slevy na Rodinné pasy, Senior pasy. Přijímáme platby v hotovosti i platby kartou. Vstup možný s průvodcem i BEZ.
