Trosky
| Typ: | Zřícenina |
|---|---|
| Kraj: | Liberecký kraj |
| Okres: | Okres Semily |
| Město: | Troskovice |
| Výška: | 457 m n.m. |
| GPS: | 50°30'59.161"N, 15°13'49.990"E |
Zřícenina hradu Trosky patří neodmyslitelně k malebné scenérii Českého ráje a je tudíž považována za symbol této chráněné krajinné oblasti. Osobitý vzhled a punc jedinečnosti dodávají zřícenině dva vyvřelé čedičové sopouchy s věžemi zvané Baba a Panna spolu se skalnatým sedlem mezi nimi. Trosky se staly v 19. století vděčnou inspirací pro řadu zejména básníků a malířů.
Založení Trosek
Trosky založil Čeněk z Vartenberka v letech 1370 – 1390. Patří k nejmladším hradům v Českém ráji. Pak tu vládl odpůrce husitů a zarytý katolík Ota z Bergova. Jeho hrad oblehla r. 1424 vojska husitů, Trosky se jim však dobýt nepodařilo. Poté se na čas zmocnili Trosek loupeživí rytíři Šof a jeho druh Švejkar. Oba se stali postrachem celého kraje. V r. 1440 se východočeský landfrýd rozhodl k ráznému činu. Jeho vojska oblehla Trosky, ale hrad opět odolal. Obráncům prý pomáhala tajná chodba pod hradem.
Dějiny Trosek od 15. do 19. století
V r. 1455 syn Oty z Bergova Jan prodal Trosky s celým panstvím Janu Zajíci z Hazmburka, pánovi sousedního hradu Kosti. Ten Trosky spojil s panstvím kosteckým. Pro Trosky to však vpodstatě znamenalo konec živé existence. V r. 1469 byl hrad dobyt královským vojskem Jiřího z Poděbrad. Trosky se staly už jen střediskem hospodářské správy a několikrát ještě změnily majitele. Vystřídali se zde Šelmberkové, Bibrštejnové, Lobkovicové, Smiřičtí a Valdštejnové. Ještě za třicetileté války hrad stál, i když pouze opuštěný a zpustlý. Po vypálení Trosek císařským vojskem, které odtud v r. 1648 vypudilo Švédy, se v dalším vývoji hradu začala naplňovat sudba skrytá v jeho jménu. R. 1821 prodali Valdštejnové hrad Janu Lexovi z Aehrentalu.
Trosky dnes
Z hořejší poloviny nedokončeného schodiště na Pannu je nádherná vyhlídka. Budování schodiště započal syn Jana Lexy Alois v r. 1841; bohužel o dva roky později zemřel a stavba zůstala nedokončena. O Troskách můžeme říci, že zde povaha místa plně ovládla stavitele. Hrad je totiž skutečně vkomponován do zvláštního a neobyčejně osobitého přírodního útvaru, jemuž se podřizuje. Na téměř vodorovné linii hřebene je postaven palác s nádvořím. Na skalních čedičových sloupcích se pak tyčí dvě věže – přisedlejší a zavalitější šestiboká Baba na rozsedlém útvaru západního sloupce (relativní výška 47 m) a štíhlá a pravidelná Panna na vyšším východním sloupci (relativní výška 57 m).Zpřístupněním nového schodiště na Babu a vyhlídkového ochozu uvnitř věže (slavnostně otevřeno v r. 2000) atraktivita hradu ještě vzrostla. Z vyhlídky je nádherný pohled na další okolní památky, které z původní Aehrentalské vyhlídky pod Pannou vidět nejsou.
Podoba Trosek
O tom, jak hrad skutečně vypadal v době svého vzniku, prameny mlčí. Nedochoval se žádný obraz či rytina, veškeré archivní materiály shořely. Z pramenů je známo, že jediný historicky věrný obraz Trosek ukořistili Švédové za třicetileté války na zámku Hrubá Skála a odvezli jej do Švédska. Mnoho věcí je dodnes zahaleno tajemstvím.
