Hrad Templštejn

Konec 13. stol.: vzniká nové sídlo komendy tajemného řádu

Z názvu hradu lze usuzovat na jeho spojitost s templáři. Tento rytířský řád vskutku v l. 1281-1298 vybudoval nad údolím řeky Jihlavy hrad jako sídlo své komendy. Nutno podotknout, že první spolehlivá zmínka o templářské komendě v nedalekých Jamolicích pochází z r. 1279. Po dokončení stavby hradu byla komenda přemístěna z Jamolic na Templštejn; poslední zprávy o ní jsou v listinách z let 1301 a 1303.

14. - 17. stol.: řada majitelů; éra pánů z Lipé – zlatá léta Templštejna;požár v 16. stol.: pro hrad začátek konce

Již záhy však působení templářů v jejich sídle nad Jihlavou končí; v r. 1312 se totiž francouzský král Filip IV. Sličný postaral – s brutalitou až udivující – o zrušení řádu a konfiskaci jeho majetku. Hrad tak přechází do šlechtických rukou; nejprve se patrně stává majetkem krále Jana Lucemburského, který Templštejn v r. 1318 postoupil Bertoldu Pirknerovi z Pirknštejna. Bertoldovi synové pak r. 1349 prodávají hrad Přibíkovi ze Šelmberka.

V r. 1379 připadl Templštejn mocnému rodu pánů z Lipé a ti ho připojují k moravskokrumlovskému panství. Páni z Lipé dávají své středověké sídlo rozšířit a přestavět, díky čemuž se Templštejn stává nejmohutnějším hradem západní Moravy. V polovině 15. století vzniká na jeho nejzranitelnější straně mohutná štítová zeď; třebaže nebyla dokončena, představuje typickou a vzácně dochovanou ukázku způsobu ochrany hradu před přímým účinkem dělostřelby, užívané ve středověku. Tato zeď bývá považována za jeden z nejpozoruhodnějších stavebních prvků Templštejna; ten v r. 1482 přechází do vlastnictví Osovských z Doubravice, avšak později získávají páni z Lipé hrad nazpět. Poslední držitel Templštejna z tohoto rodu – Pertold Bohobud z Lipé – se účastnil stavovského povstání proti císaři Ferdinandu II. (v l. 1618-1620), majetek mu byl proto zkonfiskován a hrad spolu s Moravským Krumlovem kupuje r. 1623 kníže Gundakar z Lichtenštejna. V té době však byl Templštejn již pustý. Na základě nálezů ohořelých trámů, veřejí, zámků a dalších kovových předmětů lze předpokládat, že hrad zanikl v důsledku mohutného požáru, který historici datují do první poloviny 16. století. Našly se také kameny s letopočtem 1552, svědčící o následných menších úpravách Templštejna, případně o neúspěšných pokusech hrad obnovit.

Pětiúhelníkové jádro – zřejmě inspirace Anglií; 2 m silná zeď; zbytky paláce

Templštejn představuje jeden z mála hradů, založených na Moravě řádem templářů. Původní pětiúhelníkové jádro bylo bezvěžové, vymezené mohutnou, 2 m silnou plášťovou zdí se zaoblenými rohy; nedlouho po jeho dokončení se patrně započalo s budováním částečně zdvojeného hradního pásu, který starší jádro ze všech stran obepnul. Není bez zajímavosti, že neobvyklá stavební plocha hradu je dávána do souvislosti s anglickou architekturou. V prstencovém předhradí, od jihu přístupném věžovitou branou, vyrostly obytné budovy, zejména pak palác; ten byl přistavěn počátkem 15. století pány z Lipé a stal se hlavním obytným objektem Templštejna. Štítová zeď je připomenuta výše v textu.

Ruina v rukou soukromníka; báje o pokladech - duchové templářů na hradbách?

Nádvoří dnes pokrývá několikametrová vrstva sutin. Žádný rozsáhlejší archeologický průzkum se zde zatím neuskutečnil. Do r. 2011 nebyl areál udržován. Lesy České republiky, které zříceninu vlastnily, ji v r. 2011 nabídly ve veřejné soutěži k prodeji. Ruinu koupil za 1,2 milonu Kč ing. David Hamza, profesí odborník na pozemní stavby, který však větší stavební úpravy Templštejna neplánuje; s využitím přírodních materiálů a historických postupů (a ve spolupráci s památkáři) hodlá zříceninu zakonzervovat.

K Templštejnu, který nebyl nikdy dobyt, se váže řada bájí o ukrytých pokladech. V ruinách hradu se údajně zjevovali duchové mrtvých templářů, kteří střežili poklad ukrytý ve velmi hluboké studni.