UNESCO: Třebíč

Třebíčské židovské ghetto je jedinou kompletně dochovanou židovskou čtvrtí v Evropě a jedinou židovskou památkou UNESCO mimo území Izraele. První zmínky o židovském obyvatelstvu v Třebíči pochází z roku 1338, samotné ghetto bylo založeno v polovině 16. století za panovníka Ferdinanda I. Židé to celkově neměli v Čechách jednoduché, museli platit za odpuštění roboty, provozování živností, za hřbitov i za špitál nebo za možnost plodit děti. Když kolem projíždělo pruské nebo napoleonské vojsko, museli skládat výpalné za celou Třebíč. V polovině 18. století se přes všechny tato úskalí rozrostla židovská obec až na 1200 obyvatel. Protože nebylo Židům dovoleno rozšiřovat svojí čtvrť na větší výměru, musela se rozrůstat směrem vzhůru. Domy byly navyšovány o další patra, velké místnosti byly půleny na menší. V jednom z domů je dochována kuchyně o rozměrech jeden krát jeden metr, o kterou se podle dochovaných zápisů dělilo šest hospodyněk. Podle původních plánů se měla čtvrť dokonce oddělit od zbytku města hradbami. Přes toto všechno však žili všichni lidé ve městě v míru a přátelství. V 19. století většina obyvatel židovskou čtvrť opustila, věnovali se obchodu a putovali po světě. Obrovskou ranou pro obyvatele byla 2. světová válka, kdy z tří set zůstalo na živu pouze deset lidí.

Za zhlédnutí stojí zejména Zadní synagoga z roku 1669, uvnitř se nachází rozměrný model města z roku 1850. Za návštěvu stojí i židovský hřbitov a bazilika sv. Prokopa, také patřící na seznam památek UNESCO. Při cestě se můžete zastavit v několika kavárnách, vinárnách, hospůdkách a restauracích s živou hudbou, meditovat v čajovně a galerii nebo se ubytovat v jednom ze dvou pensionů.

Bazilika sv. Prokopa je románsko-gotický křesťanský kostel v Třebíči. Vznikla na základech původní mariánské kaple při benediktinském klášteře v letech 1240 až 1280. Bazilika je součástí přilehlého Třebíčského kláštera z roku 1220. V době husitství byla bazilika významně poničena. Od 16. století sloužil vnitřní prostor budovy postupně jako pivovar, konírna, kuchyně nebo prádelna. Až od 17. století byla bazilika opravována a sloužila svému prapůvodnímu účelu. Nejzachovalejší částí zůstala krypta, pohřebiště mnichů, s tajnou chodbou do nedalekého Sokolí.