UNESCO: Olomouc

Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci byl postaven v letech 1716 – 1754 jako oslava víry a vděčnosti za ukončení morové epidemie z let 1714 – 1716. Dosahuje výšky úctyhodných 35 metrů a jeho součástí je i malá kaple. Patří mezi nejhodnotnější barokní památky střední Evropy.

Stavba morového sloupu byla zadána kamenickému mistrovi a císařskému architektovi Václavu Renderovi. Pod jeho vedením vznikl Mariánský sloup na Dolním náměstí. Tento sloup mu však po dokončení přišel málo honosný, a tak vypracoval nový plán na další sloup, tentokrát zasvěcený Svaté Trojici. Z dopisu Václava Rendera olomoucké městské radě: „Ke cti a slávě Boha všemohoucího, Panny Marie a světců postavím sloup, který svou výškou a nádherou nebude mít rovného v žádném jiném městě.“

Během stavby nového sloupu však architekt zemřel. Ani další tři architektovi následovníci se nedožili dokončení stavby. Z dalších umělců pracovali na sloupu sochaři Filip Sattler a Ondřej Zahner nebo zlatník Šimon Forstner. Dne 9. září roku 1754 byl sloup slavnostně vysvěcen dokonce za účasti císařského páru Marie Terezie II. a Františka I. Štěpána Lotrinského.

V roce 1758, když Olomoucí táhla pruská vojska, byl sloup několikrát zasažen pruskými děly. Olomoučtí obyvatelé se ale vydali dominantu města chránit a v procesí žádali pruského generála, aby sloup ušetřili. Skutečně se tak stalo. Po válkách byl sloup opraven a do výzdoby přibyla pozlacená dělostřelecká koule jako upomínka na tyto události.
Z další výzdoby sloupu stojí za zmínku pozlacené měděné sochy Nejsvětější Trojice, socha archanděla Michaela na vrcholku a pod ním Nanebevzetí Panny Marie. Při základně sloupu najdeme další množství soch svatých, apoštolů a 14 reliéfů.

vnitřní kaple ukrývá reliéfy znázorňující Kainovu oběť části své úrody, Ábelovu oběť prvorozených jehňat, Noeho první zápalnou oběť po potopě, Abrahámovu oběť Izáka a jehněte a Ježíšovu smrt na kříži. V pozadí tohoto reliéfu lze vidět města Jeruzalém a Olomouc.