Hrad Kámen

Kámen ve 13. – 15. stol.: Nemír, zlatokop Jindřich, kališničtí Tluksové a K-summit

Hrad Kámen byl postaven pravděpodobně již v polovině 13. století, avšak první spolehlivá písemná zmínka o něm pochází až z r. 1316 a vztahuje se k Nemírovi (Nimírovi) z Kamene, další (z r. 1318) se váže ke Zdíkovi z vladyckého rodu Tluksů z Vokova. Zdíkův nástupce Bušek Tluksa přijímá r. 1327 od krále Jana Lucemburského manský závazek, čímž se Kámen až do r. 1504 stává královským lenním hradem. Tluksové toto středověké sídlo vlastnili do r. 1437, vyjma krátké přestávky, kdy byl Kámen v majetku Jindřicha z Ziegelheimu. Jindřich nechává přestavět hradní palác (v l. 1356-1366) a v okolí hradu se pokouší dolovat zlato.

Tluksové patřili ke spojencům krále Václava IV. a v dobách husitské revoluce k příznivcům kalicha; mj. to dokládá osobnost Přibíka Tluksy, horlivého bojovníka v řadách husitů. Za něj měl Kámen důležitou roli – představoval opěrný kališnický bod mezi Táborem a Pelhřimovem. Od r. 1437 patřil hrad Purkartovi ze Žirovnice, stoupenci husitů; Purkart zde r. 1450 zprostředkoval schůzku, na níž uzavřeli dočasný mír vůdcové znepřátelených stran – za kališnickou Jiří z Poděbrad a za katolickou Oldřich z Rožmberka.

Hrad po r. 1456: barokní přestavba v éře Malovců, regotizace za pána z Atteru

Období po r. 1456 je ve znamení častého střídání majitelů hradu. Situace se stabilizuje teprve s převodem objektu do vlastnictví Malovců (konkrétně Petra) r. 1523; jedna z větví tohoto významného staročeského rodu bude mít Kámen v držení téměř 200 let (až do počátku 18. století). Za Malovců, v polovině 16. století, dosáhne panství Kámen největšího rozmachu – k hradu tehdy patřilo stejnojmenné městečko a deset poddanských vsí. Malovcové dodali Českému království řadu významných politiků, úředníků i vojáků, ale na sklonku doby jagellonské i proslulého lapku a bouřliváka Zdeňka Malovce. Nejvýznamnější otisk v historii hradu Kámen zanechal z maloveckých držitelů Jan Kryštof Malovec; ten v l. 1640-1673 přistoupil k barokní přestavbě svého sídla, nechal vybudovat jižní obytné křídlo a vstupní věž (r. 1673). Na okraji obce rovněž dává postavit raně barokní kapli Panny Marie Sedmibolestné, v níž pak zřizuje rodinnou hrobku.

Po éře Malovců se v držení Kamene střídala řada rodů - převážně německých – a hrad ztrácel na svém významu. V l. 1860-1870 nechává tehdejší majitel Václav Enis z Atteru přestavět Kámen ve stylu anglické romantické gotiky do současné podoby. Závěrečné úpravy pak dokončuje Antonín Fleissig, poslední soukromý majitel hradu (na Kameni od r. 1916). V r. 1948 byl Fleissigovi hrad vyvlastněn. Od 1. 1. 2003 je tato památka příspěvkovou organizací kraje Vysočina.

Dvojdílný komplex s věžemi, kultovní hrad motorkářů

Dispozice areálu byla dvojdílná, na jižní a východní straně se nacházelo předhradí. Do objektu se vchází pseudogotickou bránou vedle branské věže. Jádro hradu leží na vrcholu skalního výchozu a je tvořeno komplexem budov, které jsou uspořádány do obdélníku o rozměrech zhruba 40 x 25 m. Z něho na západní straně výrazně vybíhá nejstarší hradní objekt, pocházející z doby kolem r. 1300 - mohutný lichoběžníkový donjon (věžový starý palác) s nepravidelnou baštou zvanou Kaplanka; ta přiléhá k jeho západnímu čelu. Z jižní fronty hradního jádra vyčnívá masivní čtyřhranná věž, na severovýchodě pak věž obdélníková se vstupní bránou. Expozice návštěvníkům demonstruje životní styl a bydlení v 19. a na počátku 20. století.

Kromě prohlídky vlastního hradu nabízí Kámen pokroutku zejména pro milovníky motorismu – proslulé muzeum jednostopých vozidel s unikátními exponáty motocyklů české výroby. Patří k nim dvouválec Walter typ B z r. 1913 nebo motocykly Laurin-Klement z l. 1902 a 1904. Raritu představuje Hildebrand-Wolfmüller, první motorka, která se dočkala sériové výroby a vůbec první motocykl provozovaný na našem území; jedná se zároveň o jediný exponát zahraniční provenience v moto-sbírce hradu Kámen. Ta bývá každoročně doplňována a v detailech obměňována.