Kostel Matky Boží před Týnem

Historie

Na místě dnešního kostela stával v 11. století románský kostelík, jenž byl v druhé polovině 13. století nahrazen raně gotickou stavbou, v níž kázal i Konrád Waldhauser – kritik církevních mravů.

Až v polovině 14. století byla zahájena stavba vrcholně gotického božího domu. Ten se stal hlavním staroměstským kostelem.

Architektonické pojetí Kostela Matky Boží před Týnem bylo silně ovlivněno slavnými pražskými architekty, mezi nimiž vyniká především Petr Parléř. Na tohoto stavitele ukazují kružby oken hlavní lodi, zejména pak okno západního průčelí o výšce 28 m, a velkolepě sochařsky zpracovaný severní portál i sedile v závěrech bočních lodí.

Novostavba kostela se částečně používala již v osmdesátých letech 14. století. Svatostánek navštěvoval v těchto dobách i samotný Václav IV.

Do období husitských válek byla budova provizorně dostavěna, stavba však postrádala západní štít, krov a obě věže. Až po době husitů měla být stavba dokončena a zastřešena, ale dřevo na krov bylo místo toho použito na stavbu šibenic. Krov tak byl dokončen až o 20 let později.

V roce 1511 byla dostavěna 80 m vysoká Jižní věž. Přibližně z této doby pochází také Severní věž, jež byla po požáru na konci 19. století zrenovována.

Celkově byla druhá polovina 19. století dobou úprav. V puristickém duchu byla odstraněna omítka, která pokrývala část fasády. Kostel tak dostal nepůvodní vzhled opukového kamene, který známe dnes.

Ke Kostelu Matky Boží před Týnem byly připojeny postupně ještě dva další kostely. Roku 1933 filiální kostel sv. Havla, v roce 2009 potom kostel sv. Haštala, spojený s Týnem dočasně již v době pobělohorské.

Kostel Matky Boží před Týnem prošel na přelomu 20. a 21. století celkovou obnovou.

Popis

Kostel Matky Boží před Týnem tvoří gotická trojlodní bazilika s dvojicí věží v západním průčelí. Mobiliář kostela je převážně z období baroka.

Kostel se může pochlubit nejstarší a největší křtitelnicí v Praze. Pochází z roku 1414 a je vyrobena z cínu. Kazatelna kostela pochází ze středověku a je vypracována z kamene.

V mobiliáři kostela nalezneme i velmi cenná díla od tzv. Mistra Týnské kalvárie z počátku 15. století. Jsou jimi Týnská madona a sousoší Kalvárie v závěru severní lodi.

Pozdně gotický kamenný baldachýn od Matěje Rejska z roku 1493 původně kryl hrobku biskupa Augustina Luciána z Mirandoly. Pod baldachýnem byl později umístěn oltář malířského cechu se Škrétovým obrazem svatého Lukáše malujícího Madonu. Původní originál byl v 19. století nahrazen současným obrazem téhož námětu.

Součástí mobiliáře jsou mimořádně cenné varhany od Jana J. Mundta z roku 1670-1673. Jedná se o nejstarší dochované varhany v Praze.

Hlavní oltář z roku 1649 s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Karla Škréty spolu s řadou dalších bočních oltářů pocházejí z doby raného baroka.