Letohrádek královny Anny (Belvedér)

Historie

Letohrádek dal v letech 1538 – 1565 vystavět jako dar své ženě Anně Jagellonské Ferdinand I..16. století je dobou české renesance, a proto i letohrádek nese prvky tohoto stylu.

Základní kámen letohrádku byl položen v dubnu 1538. Hlavním architektem projektu byl italský stavitel Giovanni Spazia, spolupracovníkem se stal italský kameník a sochař Paolo della Stello, ten postupně Spazia vypudil. Po Stellově smrti v roce 1552 nastoupil na stavbu jihoněmecký stavitel Hans Tirol. Stavbu nakonec dokončil Bonifác Wohlmut (stavitel hradní míčovny). Stavba letohrádku se protáhla kvůli požáru Pražského hradu roku 1541. Po něm práce na letohrádku téměř ustaly.

Letohrádek královny Anny byl dostaven jako úplně první renesanční stavba na území Čech a Moravy. Ve své době se stal architektonickou novinkou. Ani v samotné Itálii nebylo běžné, aby byly obdélné budovy opatřené ze všech stran arkádovým ochozem.

Popis letohrádku

Letohrádek je výraz pro stavbu, kdy je budova součástí rozsáhlé zahrady a slouží především pro pořádání dvorských slavností. Ani Letohrádek královny Anny nebyl uzpůsoben k obývání. Budova byla součástí plánovitého budování královské zahrady, kterou dodnes uzavírá.

Dvoupatrový letohrádek má obdélný půdorys. Ze všech stran obíhá kolem budovy arkádový ochoz nesený jónskými sloupy. Ve cviklech této arkády jsou umístěny zmíněné mytologické reliéfy. Překrásná výzdoba zčásti ornamentální a zčásti figurální pokrývá i sokly sloupů, vlys římsy ochozu, reliéfy jsou součástí supraport a suprafenester, oken a dveří v přízemí budovy.

Z prvního patra se můžeme dostat na rozsáhlou terasu, jež je umístěna nad již zmiňovanou arkádou. Kromě okenních otvorů rytmizují stěnu prvního patra ještě volné niky. Krov stavby tvoří unikátní tesařská konstrukce, připomínající svým tvarem obrácený trup lodi.

Zajímavosti

Tycho de Brahe využíval letohrádek jako observatoř a prováděl zde i v blízkých zahradách svá pozorování oblohy. Hlavní sál Letohrádku královny Anny byl vymalován historickými výjevy podle návrhu malíře Kristiána Rubena.

Roku 1568 odlil podle návrhu italského umělce Francesca Terza brněnský kovolijec Tomáš Jaroš bronzovou fontánu. Jedná se o známou Zpívající fontánu, jež dodnes nalezneme v parku před Letohrádkem královny Anny.

V současnosti slouží letohrádek k oficiálním účelům kanceláře prezidenta republiky, občas se v letohrádku mohou konat výstavy důležitých děl.