Strahovský klášter

Do komplexu Strahovského kláštera se zahrnuje klášter samotný, bazilika Nanebevzetí Panny Marie, rozsáhlá knihovna a překrásná obrazárna.

Historie

Strahovský klášter byl založen roku 1140 vladařem Vladislavem II., téhož roku získal jméno Sion. Kamenný kostel a klášter byly vybudovány ve druhé polovině 12. století. Roku 1178 byl v Sionu pohřben král Vladislav II., roku 1182 byl kostel po menších stavebních úpravách podruhé vysvěcen.

Při požáru roku 1258 utrpěl klášter velké újmy a celé 14. století tak byl klášter různě přestavován. Ránu objektům zasadily vpády husitských vojsk kolem roku 1420, klášter i kostel však byly obnoveny až na počátku 17. století, roku 1613 byla nově založena opatská zahrada.

V roce 1648 klášter vyrabovalo švédské vojsko, jež odvezlo i velkou část knihovny. Při barokní přestavbě z konce 17. století byl postaven také dnešní Teologický sál. Roku 1950 byl klášter uzavřen a při rozsáhlých opravách znovu obnoven až v letech 1992-1993.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie

Původně románská bazilika Nanebevzetí Panny Marie pochází z druhé poloviny 12. století. Kaple byla zasvěcena původně sv. Voršile, dnes sv. Norbertovi. Při renesančních přestavbách byla basilika prodloužena a též byla přistavěna kaple Panny Marie Pasovské. Současná barokní podoba basiliky je dílem italského architekta A. Luragha z počátku 19. století. Basilika byla důkladně opravena po roce 1993.

Knihovna

Strahovská knihovna se počítá mezi jednu z nejcennějších a nejlépe zachovaných historických knihoven, a to nejen v České republice. V knihovně nalezneme přes 200 tisíc knih, z toho přes 3000 rukopisů a 1500 prvotisků, uložených ve zvláštním depozitáři. Knihovnu tvoří dva sály, starší Teologický a větší Filosofický, spojeny jsou chodbami. Na západním konci severní spojovací chodby je takzvaný kabinet kuriozit, předchůdce pozdějších muzeí. V zasklených skříních jsou k vidění lastury, vycpaná zvířata a podobně.

Obrazárna

Obrazárna byla vybudována po roce 1835 a ihned po zřízení do ní bylo umístěno na 400 obrazů. V průběhu dalších let byla získána řada významných děl, byl proto pořízen katalog. V době násilného uzavření kláštera roku 1950 bylo v obrazárně přes tisíc uměleckých děl. Ty byly však rozchváceny, nejhodnotnější části převzala pražská Národní galerie a další díla se většinou dostala do správy památkových objektů. V majetku obrazárny je nyní půl druhého tisíce maleb. Od roku 1993 je část kolekce poprvé veřejnosti prezentována ve stálé expozici, představující výběr části nejkvalitnějších obrazů z časového rozmezí 14. až 19. století.