Emauzský klášter

Historie

Klášter byl založen na Karlem IV. v květnu roku 1346 na základně privilegia papeže Klementa VI.. V roce 1371 pak byl ke klíšteru přistavěn kostel zasvěcený Panně Marii, svatému Jeronýmovi, slovanským věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi a českým světcům Vojtěchovi a Prokopovi.

Zasvěcení chrámu a kláštera proběhlo v březnu roku 1372 samotným pražským arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi za účasti samotného Karla IV. a jeho syna Václava IV.

V době husitské unikl klášter vyplenění. Husité jej totiž v roce 1419 převzali, a jelikož se jednalo o jediný český klášter, praktikovalo se zde přijímání podobojí, a to až do roku 1589. V té době v klášteře působili anglický husitský bohoslovec Petr Payne a bratr Řehoř, pozdější zakladatel Jednoty bratrské.

Po vyhoštění benediktinů z Československa v roce 1919 byl klášter krátce v majetku hudební konzervatoře. O rok později se beuronští benediktini vrátili a obnovili slovanskou liturgii. V roce 1942 gestapo mnichy vyhnalo a klášter sloužil jako vojenský lazaret. Při náletech na Prahu v roce 1945 byly budova kostela a klenby klášterní budovy poničeny.

Podle projektu architekta Františka Marii Černého byla provedena rekonstrukce kostela, při níž pobořené věže nahradila betonová křídla s pozlacenými hroty. V roce 1950 byl klášter zestátněn, po krátké době připadl Československé akademii věd. Po roce 1989 získalo zpět budovy kláštera i kostel Benediktinské opatství v Emauzích.

Nejnovějšími úpravami chrám prošel v letech 1995-2003. V roce 2003 byl posvěcen nový oltář vyroben podle návrhu akademického sochaře Karla Stadníka. První mše se konala symbolicky na velikonoční pondělí 21. dubna 2003.

Architektura a výzdoba

Klášter byl koncipován jako součást systému církevních staveb, které v půdorysu města tvoří kříž. Areál kláštera zahrnuje konventní chrám, jižně přiléhající kvadraturu s rajským dvorem. Na západ od dvora se rozprostírá komplex novějších budov z 1. poloviny 19. a ze 30. let 20. století. Patří do něj i kaple sv. Kosmy a Damiána s raně barokní klenbou.

Ambit kláštera je vyzdoben cyklem 85 nástěnných gotických maleb s paralelami ze Starého a Nového zákona. Všechny malby pocházejí z 14. století. Autoři byli tzv. Mistr emauzského cyklu, Mikuláš Wurmser ze Štrasburku a Mistr Oswald.

V 17. a 18. století byly stavby upraveny v barokním stylu a chrámu přibyly dvě raně barokní věže, klášterní budově přibylo navíc jedno poschodí. V letech 1929–1930 zahájili úpravu části komplexu podle projektu architekta Bohumila Hypšmana.

Zajímavosti

V klášteře vznikla hlaholská část tzv. remešského evangeliáře, na který od r. 1547 až do 18. století údajně při korunovaci přísahali francouzští králové (ale není o tom jediný písemný důkaz).

Pět novoměstských kostelů, založených Karlem IV. tvoří pravidelný kříž. Severo-jižní rameno tvoří spojnice kostelů kostel sv. Kateřiny a kostel Zvěstování Panny Marie Na slupi, západo-východní rameno kostel Panny Marie a svatého Karla Velikého a Emauzský klášter, ramena se protínají v kostele sv. Apolináře.