Betlémská kaple

Betlémská kaple patří k nejvýznamnějším památkám města Prahy. Nachází se ve čtvrti Staré město na Betlémském náměstí.

Kaple byla založena roku 1391 v místě české kazatelské tradice; na těchto místech totiž kázal Jan Milíč z Kroměříže, jeho stoupenci se pak o založení kaple zasloužili. Kaple vznikla přestavbou bývalé sladovny, přilehlé zahrady a části hřbitova u kostela sv. Filipa a Jakuba.

Betlémská kaple od prvopočátku neměla vypadat jako kostel, proto bylo využito mnoho stavebních prvků typických i pro jiné duchovní stavby. To dokládají např. nepravidelnost vchodů umístěných v rozích stavby, dveře pro přístup ke studni nebo okna s hrotitým obloukem v kombinaci s okny obdélníkovými (u obvyklého kostela v té době nemyslitelné). Celkově šlo především o urychlené vybudování působiště pro českého kazatele.

Prvním významným kazatelem v Betlémské kapli se stal roku 1402 mistr University Karlovy Jan Hus. Působil zde až do roku 1410, kdy sám papež vydal nařízení o uzavření Betlémské kaple, to však nebylo uposlechnuto, protože Hus byl pod ochranou krále. Když se roku 1412 postavil proti církevnímu obchodování s odpustky, ochranu krále ztratil. Naposledy Hus kázal v kapli v roce 1413. Než ji zcela opustil, dal na stěny namalovat obrazy a vepsat svůj manifestační nápis. Zbytek tohoto nápisu byl nalezen a je k vidění. Roku 1414 se Hus odebral obhajovat své kázání do německého města Kostnice, kde byl nakonec prohlášen za kacíře a 6.července 1415 upálen.

Betlémská kaple se od té doby stává především vzpomínkou na Jana Husa a je počátečním symbolem husitského hnutí.

Kaple byla přestavěna roku 1548. Při tom byla zbavena dřevěných stropů a její prostor zaklenut do tří řad nových osmibokých sloupů. Rudolf II. Potom předal kapli do správy Jednotě bratrské. Rudolfův nástupce Ferdinand II. Odevzdal kapli řádu Jezuitů. Jezuité měli v plánu celou kapli přestavět na studentský seminář sv. Václava a tím odstranit veškeré památky na Betlémskou kapli i Jana Husa. To se jim ale nepovedlo díky zrušení řádu v 1773, krátce na to byl zrušen i svatováclavský seminář a Betlémská kaple se stala filiálním kostelem kostela sv. Jiljí. V roce 1785 byly zjištěny veliké stavební nedostatky stavby, především rozsáhlé trhliny ve zdivu a o rok později byla budova stržena. V letech 1836-37 byl na místě původní kaple vystavěn nový třípatrový dům s dvěma dvorními křídly a přízemním spojovacím křídlem pro konírny a kočáry. Ke stavbě bylo použito neporušených zdí kaple, jižní zeď však byla zbořena až po základ a zeď severní přibližně ze dvou třetin. Při tom byly zničeny i poslední zbytky z původní kaple.

Až v roce 1948 byl dům vyvlastněn a zbořen. Po rozsáhlém archeologickém průzkumu byla na zbytcích původního zdiva vystavěna dnešní podoba Betlémské kaple. Stavělo se na základě archeologických nálezů a dochovaných obrazových materiálů. Stejně tak byly zdobeny i stěny uvnitř.

Vstup z Betlémského náměstí je v jižní zdi, která až na základy je celá nová i s ostěním vchodu, situovaného podle zachovaných plánů a upraveného podle jediného opukového zlomku původního ostění, který byl nalezen.

Otevírací doba

• duben až říjen - denně mimo pondělí - 10:00 - 18:30
• listopad až březen - denně mimo pondělí - 10:00 - 17:30

Vstupné

• plné vstupné - 40,-
• děti, studenti a senioři - 20,-
• děti do 10ti let s pedagogickýjm doprovodem - 10,-