Zámek Hrubý Rohozec

13. – 20. století: od Havla z Lemberka k Des Foursům aneb seriál přestaveb

Předchůdcem dnešního zámku byl raně gotický hrad postavený kolem r. 1280 na skále nad řekou Jizerou. Za jeho zakladatele je považován Havel z Lemberka spolu se svým synem Jaroslavem z Ralska. Ve 14. a 15. století se v držení hradu vystřídali páni z Turgova, páni z Michalovic a Krajířové z Krajku. Na počátku 16. století sourozenci Johanka a Konrád (Kunrát) Krajířovi nechávají Hrubý Rohozec přestavět v pohodlné pozdně gotické sídlo. V l. 1555-1622 vlastnili zámek opět Vartenberkové. Kolem r. 1600 přistupuje Karel z Vartenberka k renesanční úpravě své rezidence. Kvůli zapojení Vartenberků do stavovského povstání dochází po bitvě na Bílé hoře ke konfiskaci jejich majetku; pánem na Hrubém Rohozci se r. 1623 stává Albrecht z Valdštejna. Ten však již v r. 1628 zámek i s okolním panstvím prodává svému plukovníku Mikuláši Des Fours, jehož potomkům pak rezidence sloužila jako rodové sídlo po více než tři staletí, tj. až do konfiskace státem v r. 1945.

Příslušníci původně lotrinského hraběcího rodu Des Fours (od r. 1798 Des Fours Walderode) si zámek, jeho interiéry i nejbližší okolí upravovali podle svých požadavků a dobového vkusu. Nejprve byl Hrubý Rohozec r. 1675 upraven barokně; z tohoto období se do dnešních dnů dochoval interiér zámecké kaple Nejsvětější Trojice, vybavený barokním a rokokovým zařízením. Svou nynější podobu zámek získává ve 20. letech 19. století, kdy proběhla poslední velká přestavba rezidence, tentokrát v empírovém slohu (podle návrhu architekta Jana Filipa Joendla). Romantické úpravy z poloviny 19. století již celkový vzhled sídla výrazněji neovlivnily.

Dnešní zámek tvoří čtyřkřídlá dvoupatrová budova s věžovitou bránou v jižním průčelí a nárožní arkýřovou vížkou nad kaplí. Zdivo starého donjonu (obytně-obranné věže) pokrývá empírová omítka.

Procházkou od renesance k secesi

V 19. století získávají dnešní podobu i některé zámecké interiéry, zahrnující čtyři místnosti s původním dobovým zařízením – malou a velkou knihovnu, jídelnu a Zelený salón; z nich k nejvýznamnějším patří jídelna v podobě rytířského sálu (s cennou výmalbou stěn a stropu ve stylu romantické gotiky) či některé pokoje druhého patra (s malířskou výzdobou v duchu druhého rokoka). Cennou památku představuje i kaple. Část interiérů, dokumentující vývoj bytové kultury od renesance až po secesi, je zařízena mobiliářem ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Hrubý Rohozec je pro návštěvníky atraktivní také unikátní výzdobou expozice vazbami ze suchých květin. V současnosti se vnitřním prostorám rezidence vrací jejich původní podoba z 30. let 20. století. Jen na okraj – šlechta obývala Hrubý Rohozec po celých cca 700 let. Kromě zámeckých pokojů lze navštívit rovněž středověké sklepení, sezónní výstavu a vrchnostenskou kancelář. K zámku přiléhá menší anglický park s romantickým jezírkem a grottou – umělou jeskyňkou nad skalním srázem.