Zámek Hradec nad Moravicí

Hradec do 16. století: Přemyslovci, Záviš s Kunhutou a další celebrity dějin

Historie zámku v Hradci nad Moravicí je vskutku bohatá. Sídlo vzniklo na ostrohu nad soutokem řek Hradečné a Moravice; význam této lokality předurčovala zejména strategicky výhodná konfigurace terénu, nabízející bezpečné útočiště. Také proto bylo někdejší slovanské hradisko z 8. století nahrazeno knížecím hradem Přemyslovců (kolem poloviny 11. století), který nechal král Přemysl Otakar II. posléze přebudovat na výstavný hrad chráněný důkladným opevněním (ve třetí čtvrtině 13. století). Působili zde příslušníci slavných šlechtických rodů, např. Záviš z Falkenštejna (purkrabím na Hradci v r. 1281). Po r. 1278 byl hrad sídlem královny Kunhuty, vdovy po Přemyslu Otakarovi II., která - jak uvádějí některé zdroje - právě na Hradci uzavřela se Závišem tajný sňatek. V r. 1305 zde pobýval Václav III., po jeho smrti v r. 1306 držel Opavsko znovu Mikuláš I., nemanželský syn Přemysla Otakara II. R. 1318 se stal Hradec knížecím sídlem a správním střediskem Opavska. V r. 1464 zakoupil panství Jiří z Poděbrad a předal je svým synům, kteří na Hradci společně vládli. Od počátku 16. století dávali čeští panovníci uvedený hrad do zástavy. V r. 1585 jej získal do dědičného majetku Kašpar Pruskovský z Pruskova, poslední zástavní pán na Hradci; tento šlechtic zahájil renesanční přestavbu stále ještě středověkého sídla na pohodlně zařízenou rezidenci s okrasnou zahradou a lesoparkem.

18. – 20. století: éra Lichnovských – empír a novogotika

V letech 1778-1945 vlastnilo Hradec šest generací pruského knížecího rodu Lichnovských z Voštic a Werdenberku. Velký požár z r. 1796 dal podnět k celkové přestavbě zámku; koncipoval ji krnovský stavitel Jan (Johann) Mihatsch v duchu empírových pravidel. Podstatných změn doznaly nejen exteriéry, ale i okolí rezidence – byly zrušeny všechny pozůstatky ještě středověkého fortifikačního systému, vyrovnány svahy a založen mimořádně hodnotný přírodně-krajinářský park. V l. 1874-1891 vedli architekti Alexis Langer z Vratislavi a F. Händel z Výmaru přístavbu tzv. Červeného zámku (nazvaného podle zdiva z neomítaných cihel) s hradební zdí a Bílou věží. Architektonicky neobyčejně atraktivní komplex v novogotickém slohu měl inspiraci v režných hradech německého středověku (pruský Malbork) a zahrnoval i konírnu a jiné hospodářské objekty.

Lichnovští tak nejvíc ovlivnili vývoj zámku do dnešní podoby. Na jejich sídle pobývala řada věhlasných osobností uměleckého světa – malířů, literátů a zejména hudebníků; za všechny lze uvést slavné hudební skladatele Ludwiga van Beethovena a Ference Liszta či geniálního houslistu Niccoló Paganiniho. Odkaz rodu Lichnovských vynesl Hradec na pozici nejvýznamnější kulturní památky širokého okolí.

Hradec nejen Beethovenův

Státní zámek Hradec nad Moravicí, od r. 1949 zpřístupněný veřejnosti, je oblíbeným turistickým cílem a kulturně-společenským centrem Opavska. V tzv. Bílém zámku lze obdivovat luxusně zařízené reprezentační salóny i pokoje hostinských apartmá. Interiéry prohlídkové trasy návštěvníkům připomínají mj. pobyty již zmíněných hudebních velikánů v první polovině 19. století. Bohaté menu nabízí milovníkům výtvarného umění zámecká galerie s pozoruhodnými sochařskými, malířskými a grafickými sbírkami. Nechybí ani stálá expozice věnovaná dějinám zámku. V Červeném zámku byly otevřeny restaurace, hotel a koncertní síň, v níž se od r. 1962 koná mezinárodní hudební soutěž Beethovenův Hradec. Nutno dodat, že hradecká pamětihodnost se pravidelně umisťuje na čelních pozicích ankety O nejpohádkovější hrad či zámek v ČR; v letech 2009 a 2010 skončila druhá, za r. 2008 hlasování dokonce vyhrála.

Celý areál je zakomponován do rozsáhlého přírodně-krajinářského parku, rozlohou největšího v Moravskoslezském kraji; návštěvníky osloví mj. vzácnými stromy (některé pamatují i třicetiletou válku), romantickými zákoutími a nádhernými vyhlídkami na řeku Moravici i na okolní přírodu. Parkem a krásnými bukovými lesy pralesního charakteru vůkol vede výletní trasa, tzv. Lovecká stezka Lichnovských. Rozloha celého zámeckého areálu činí 136 ha, z toho na samotný lesopark připadá 63 ha.