Zámek Sychrov

15. – počátek 19. století: předrohanovská éra

Na místě dnešního zámku stávala v 15. století pozdně gotická tvrz, kterou nahradil během 16. století panský kamenný dům pánů z Kyjova. V době třicetileté války, kdy tehdejší svijansko-sychrovské panství patřilo Albrechtovi z Valdštejna, bylo toto sídlo zničeno. V letech 1690-1693 zde rytířský rod Lamottů z Frintroppu nechal postavit barokní zámek s věží. Éra Valdštejnů na Sychrově (1740-1820) znamenala pro zámek období stagnace; sídlili totiž v Mnichově Hradišti a sychrovský objekt sloužil pouze k hospodářským účelům.

1820-1945: epocha Rohanů, dvojí přestavba zámku, slavná léta Sychrova

Mezník v dějinách Sychrova představuje rok 1820. Tehdy celé panství kupuje knížecí rodina Rohanů a pro zámek začíná jeho nejslavnější epocha. Rohanové, původem z Bretaně, představovali jeden z nejstarších a nejvýznamnějších francouzských šlechtických rodů. Je nasnadě, že starý barokní zámeček již nemohl vyhovovat jejich požadavkům na reprezentační, důstojné a pohodlné sídlo. Rozhodli se Sychrov přestavět – a to hned dvakrát. Nejprve, v letech 1822-1834, nechali zámek rozšířit ve stylu pozdního klasicismu a následně (1847-1862) přistoupil kníže Kamil Josef I. Rohan k nejzásadnější rozsáhlé přestavbě v novogotickém slohu. Rohanská rezidence tak získala dnešní vzhled; podílel se na něm především knížecí stavitel Josef Pruvot, který navázal na architektonický projekt svého předchůdce Bernarda Gruebera. Vzápětí byly v duchu romantické gotiky upraveny i veškeré zámecké interiéry, jejichž výzdobu provedli čeští řemeslníci v čele s řezbářem Petrem Buškem.

Kouzelný park: srdce jako kníže Rohan musíš mít

Kamil Rohan jakožto zanícený botanik věnoval mimořádnou pozornost a péči také přilehlému parku; ten se během druhé poloviny 19. století proměnil v okouzlující zahradu se vzácnými cizokrajnými dřevinami, bazénky, vodotrysky, umělým potokem a několika romantickými zahradními stavbami (např. Arturův hrad či Rudolfova vyhlídka). Kníže Kamil tak má velkou zásluhu na tom, že zámecký anglický park (26 ha) patří dnes k nejkrásnějším a nejbohatším botanickým sbírkám v ČR. Klid zde nacházeli i velikáni české hudby Josef Suk a především Antonín Dvořák; ten býval na zámku častým hostem, mj. i díky svému přátelství se sychrovským správcem Aloisem Göbelem. Dvořákovi krása parku učarovala a inspirovala jej k řadě skladeb. Rohanům patřil Sychrov až do r. 1945, kdy se stal majetkem státu.

Sychrovská rezidence je dvoupatrová budova na obdélníkovém půdorysu se dvěma křídly vybíhajícími do stran. Průčelí zámku má kamenný portál a po obou jeho stranách se tyčí věže. Z rozlehlého čestného dvora vstupují návštěvníci průjezdem do parku.

Interiéry: óda na krásu, Petra Buška a francouzské portrétisty

Luxusně vyzdobené a bohatě zařízené interiéry nám umožňují získat ucelenou představu o tom, jak se žilo v druhé polovině 19. století na venkovském šlechtickém sídle. Zhlédnout lze reprezentační prostory, obytné místnosti panstva a královské apartmá, k jehož hostům patřili francouzský král Karel X., pruský král Vilém a rakouský císař František Josef I. Interiéry s bohatou řezbářskou výzdobou z dílny Petra Buška uchovávají původní, krásně vyřezávaný nábytek, dále obrazy, zbraně, lovecké trofeje a jiné doplňky. Zámecká knihovna obsahuje údajně 7 209 svazků. Nejhonosnějším vnitřním prostorem zámku je velká jídelna. Hlavní exkluzivitu Sychrova však představuje rohanská portrétní galerie, největší sbírka francouzského portrétního umění ve střední Evropě. Čítá na 248 podobizen, jež zachycují nejen příslušníky rodu Rohanů, ale i členy královské dynastie Bourbonů. Zámecké pokoje doplňují též bohaté sbírky skla, porcelánu a cínu.

K dalším atrakcím Sychrova patří ukázky historického sokolnictví s volně létajícími dravci; odehrávají se v zámeckém parku a jsou doprovázeny odborným výkladem. Příkladně udržovaný anglický park (stejně jako celé okolí zámku) se stal předlohou pro řadu arboret, např. Průhonice nebo Konopiště. Návštěvníky lákají také noční prohlídky, výstavy, koncerty a mnoho dalších kulturních akcí (vánoční trhy, skotské hry aj.) pořádaných v zámeckém areálu.