Zámek Konopiště

Konopiště 13. – 15. století: kastel se sedmi věžemi

Počátky konopišťské památky sahají až do 13. století; kolem r. 1294 pražský biskup Tobiáš z Benešova založil podle vzoru francouzských kastelů hrad Konopiště jako pevnost s válcovými věžemi na všech čtyřech nárožích a uprostřed obvodových hradebních zdí; celkem sedm věží tak propůjčovalo stavbě náležitě majestátní vzhled. Po vymření Benešoviců v r. 1327 přešlo středověké sídlo na 275 let do vlastnictví Šternberků. K zajímavým postavám jejich rodu patřil Zdeněk Konopišťský ze Šternberka. Zprvu stoupenec a přítel krále Jiřího z Poděbrad přešel r. 1465 do tábora panovníkových odpůrců – tzv. Jednoty zelenohorské – a stal se dokonce jejich vůdcem. Král reaguje protiúderem – r. 1467 jeho vojska obléhají a postupně ztékají všechny Zdeňkovy hrady. Vyjma jediného – Konopiště. Teprve v prosinci r. 1468, po osmnáctiměsíčním (!) úmorném dobývání se houževnatá pevnost vzdala; silnější konopišťských zdí byl hlad.

16. – 18. století: hrad se mění v zámek

Počátkem 16. století byl hrad upraven pozdně goticky. Z podnětu Doroty Hodějovské z Hodějova a Harasova následovala kolem r. 1605 další přestavba – renesanční (obytné budovy paláce). R. 1648 dobyli Konopiště Švédové. K barokní úpravě své rezidence včetně interiérů přistupuje hrabě Jan Josef z Vrtby, nejvyšší purkrabí Království českého; během první třetiny 18. století přestavbu uskutečnil František Maxmilián Kaňka. Touto radikální proměnou ztrácí Konopiště definitivně svůj pevnostní charakter a stává se honosným zámkem.

Hvězdná léta zámku uťatá Sarajevem

V r. 1887 koupil rezidenci od Lobkoviců arcivévoda František Ferdinand d ´Este, od r. 1896 oficiální následník rakouského trůnu; Konopiště, v němž nacházel vděčné útočiště před dvorskými rozmíškami (kvůli nerovnému sňatku s Žofií Chotkovou), začal přetvářet jako budoucí císařské sídlo. Arcivévoda, sám velký romantik, dal zámek přestavět v historizujícím stylu podle projektu Josefa Mockera, aby se rezidence přiblížila své původní středověké podobě. Také založil na ploše bývalé barokní zahrady malebnou tzv. Růžovou zahradu se skleníky a okolí zámku nechal upravit v přírodně krajinářský park. Následník trůnu vybavil Konopiště skvostným starožitným nábytkem, kolekcí italských obrazů, gotických plastik či loveckými trofejemi; též zde umístil své rozsáhlé sbírky (zejména Svatojiřskou a unikátní tzv. Estenskou zbrojnici), které získal jednak jako dědictví po italských předcích, jednak vlastní sběratelskou činností. Arcivévodovo oblíbené sídlo vzkvétalo - stalo se dějištěm velkých honů a společenských setkání, všude na zámku se skvěla nádhera a pompéznost. Rozmach rezidence uťal 28. červen 1914 a známé události v Sarajevu. Po atentátu a zavraždění Františka Ferdinanda i jeho choti Žofie byly veškeré stavební práce na Konopišti zastaveny. V r. 1921 převzal panství od arcivévodových dědiců – Hohenbergů – československý stát; zámek i s parkem byl zpřístupněn veřejnosti. Za II. světové války sídlil na Konopišti hlavní štáb jednotek SS.

Zajímavý je původ jména Konopiště. Podle historiků pochází od konopí, které se hojně pěstovalo na polích v blízkosti bývalého hradu. Šlo o konopí v našem pojetí technické, tedy prakticky bez THC a využívané v provaznictví, oděvnictví, lékařství či k výrobě olejů.

Interiéry: přepych, exkluzivní sbírky a tisíce loveckých trofejí

Prohlídka zámku představuje mimořádný zážitek. Připraveno je 7 okruhů – 3 hlavní a 4 doplňkové. Z reprezentačních interiérů vyniká velká slavnostní jídelna (Lobkovický sál) s rokokovou výzdobou a monumentální nástropní freskou z 18. století od Julia Luxe. Okouzlí též salóny Přijímací a Sloupový, oba s neobyčejně cennými kabinety ze 17. století, či zámecká kaple sv. Huberta s nádhernými gotickými a renesančními klenbami. Z obytných pokojů zaslouží uvést např. Vrtbovský a Tirpitzův salón, Růžový pokoj a Vilémovu ložnici (německý císař Vilém II. r. 1914 Konopiště dvakrát poctil svou návštěvou). Tzv. Parůžkový pokoj je výmluvným dokladem o arcivévodově posedlosti lovem; místnost zdobí více než tisíc párů srnčích parůžků, které následník trůnu údajně i vlastnoručně instaloval (poté, co tato zvěř padla za oběť jeho lovecké vášni). Ve stejném duchu byla pojata i dekorace chodeb – jen ve vstupní lovecké chodbě lze napočítat přes 800 trofejí zvěře skolené arcivévodou. Z rozsáhlých sbírek vyniká tzv. Estenská zbrojnice, kolekce chladných i palných zbraní, zbroje a doplňků (15. – 19. století), jež nemá v Evropě obdoby. Mimořádně hodnotné exponáty zahrnuje i tzv. Svatojiřská sbírka, ojedinělý soubor církevních starožitností, vztahujících se ke kultu sv. Jiří, patrona rytířů.

Otevírací doba

1., 2. a 3. prohlídkový okruh

• leden až březen - zavřeno
• duben - denně mimo pondělí - 9:00 - 12:00 a 13:00 - 15:00 (so, ne 16:00)
• květen až srpen - denně mimo pondělí - 9:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00
• září - denně mimo pondělí - 9:00 - 12:00 a 13:00 - 16:00 (so, ne 17:00)
• říjen - denně mimo pondělí - 9:00 - 12:00 a 13:00 - 15:00 (so, ne 16:00)
• listopad - denně mimo pondělí - 9:00 - 12:00 a 13:00 - 15:00 (3. okruh je zavřen)

střelnice, muzeum sv. Jiří, výstava, skleníky

• leden až březen - zavřeno
• duben - pouze soboty, neděle a svátky - 10:00 - 13:00 a 13:30 - 16:00
• květen až srpen - denně mimo pondělí - 10:00 - 13:00 a 13:30 - 16:00
• září - denně mimo pondělí - 10:00 - 13:00 a 13:30 - 16:00 (so, ne 17:00)
• říjen - pouze soboty, neděle a svátky - 10:00 - 13:00 a 13:30 - 15:00 (so, ne 16:00)
• listopad - zavřeno

Vstupné

• 1. okruh - plné vstupné 130,-, sleva 90,-
• 2. okruh - plné vstupné 130,-, sleva 90,-
• 3. okruh - plné vstupné 200,-, sleva 130,-
• střelnice - plné vstupné 30,-, sleva 15,-
• skleníky - plné vstupné 35,-, sleva 20,-
• muzeum sv. Jiří - plné vstupné 30,-, sleva 15,-
• výstava - plné vstupné 30,-, sleva 15,-