Zámek Hrádek u Nechanic

Historie budování zámku: (nejen) Anglie přenesená do Čech

Zámek ve stylu romantické windsorské gotiky nechal postavit v letech 1839-1857 František Arnošt hrabě z Harrachu (1799-1884) jako reprezentační letní sídlo pro svůj rod. František Arnošt, významný průmyslník a mecenáš (mj. se zasloužil o výstavbu železnice z Pardubic do Vídně), procestoval v mládí Británii, jejíž zámky mu učarovaly. Předlohou pro stavbu harrachovského sídla se stal projekt, který vypracoval londýnský stavitel Edward Buckton Lamb; týkal se přebudování zámečku Crewe Hall v anglickém hrabství Cheshire. Lamb, jeden z tzv. nezbedných architektů viktoriánské éry, však tuto úpravu nikdy neuskutečnil. Vedením stavebních prací na Hrádku byl pověřen mladý a talentovaný vídeňský architekt Karl Fischer (1817-1856), sám rovněž obdivovatel anglické kultury. Lambovy plány upravil a navrhl řešení i výzdobu zámeckých interiérů, které získaly převážně novorenesanční vzhled a jimž byla věnována mimořádná pozornost; např. po dobu 4 let zde pracovalo údajně až 36 truhlářů. Část vybavení vnitřních prostor svědčí o šikovnosti místních řemeslníků, část nechal hrabě Harrach dopravit z ciziny, zejména z Rakouska a Itálie (ale též z Německa, Anglie, Francie a dalších zemí). Vedle jednotlivých kusů mobiliáře se dovážely hlavně hotové celky – portály, stropy či kompletní vybavení celé místnosti; díky nim získaly interiéry nejen krásný vzhled, ale i starobylou patinu. Souběžně se stavbou rezidence vznikal rozlehlý anglický park (18 ha), přecházející v zámeckou oboru a bažantnici.

Významné osobnosti na Hrádku

Historickým unikátem zámku je skutečnost, že až do r. 1945, kdy se stal majetkem státu, byl vlastněn výhradně rodem, který ho nechal postavit. Harrachové patřili mezi nejstarší šlechtické rody v Čechách, první zmínky o nich se objevují už v r. 1277. Z majitelů hrádeckého sídla je nejvýznamnější Jan Nepomuk František hrabě Harrach (1828-1909), zanícený český vlastenec a politik, osvícený Evropan, přední osobnost národního, kulturního a společenského života (mj. předsedal sboru pro výstavbu Národního divadla, byl rovněž kurátorem Matice české). Proslul také jako velký příznivec horské turistiky, jejíž počátky v Krkonoších pomáhal nadšeně rozvíjet kromě jiného i tím, že pro své lesní dělníky přivezl jako první do Čech lyže (ski). Zámek poctila svou návštěvou či pobytem také řada význačných osobností, např. korunní princ Albert Saský (r. 1866), následník rakouského trůnu František Ferdinand d´Este, Alois Jirásek, básník a archeolog Jan Erazim Vocel, národopisec Vojta Náprstek a další.

Zámek je tvořen dvojicí patrových křídel; ty vybíhají z centrální, věžovité části tak, že půdorys zámku připomíná široce rozevřené písmeno V. Charakteristickým rysem dispozičně mimořádně originální stavby jsou půlkruhové a polygonální bastiony zakončené cimbuřím.

Interiéry: vizuální hostina; zámecký park: golfové hole s sebou

Návštěvníky zámku okouzlí bohatě vybavené a nádherně zdobené interiéry se vzácným nábytkem, obrazy a dalšími uměleckořemeslnými exponáty. Opravdovým skvostem je zejména Zlatý sál, největší a nejkrásnější místnost; jeho stěny halí tapety z telecích kůží se zlacenými vzory (zhotovené v 17. století v Belgii), zlatem hýří také kazetový strop (údajně z 16. století). Celé čtyři dny prý trvá, než tento sál vytopí zdejší impozantní několikatunový krb ze sliveneckého mramoru. Pozoruhodný je rovněž Rytířský sál (centrální místnost zámku) s portréty významných členů a příbuzných rodu Harrachů. U vchodového portálu zaujmou exponáty míšeňského porcelánu a skla z harrachovských skláren. Renesanční strop a obložení stěn Mühlgrubského salónu pocházejí ze stejnojmenného hornorakouského zámku. Knihovna obsahuje na 5 500 svazků, a třebaže hrabata z Harrachu, jež vlastnila hrádeckou rezidenci, náležela k rakouské větvi rodu, více než polovina knih je psána česky nebo slovensky. (Potomci hrabat, žijící v Rakousku, údajně mluví česky dodnes). Určitý šok může v bibliotéce způsobit unikátní soubor obrazů od neznámého malíře 18. století, zachycující anatomické anomálie a degenerativní změny lidí v důsledku chorob. K dalším raritám zámku patří hodiny v podobě orlice vyskytující se na světě jen ve dvou exemplářích nebo nábytek dovezený z Číny a samurajská uniforma. Zámecká kaple sv. Anny schraňuje umělecké předměty z 15. a 16. století. V anglickém parku lze obdivovat vedle devítijamkového golfového hřiště i vzácné exotické dřeviny. Díky svému kouzlu se zámek dostal i do povědomí filmařů; hodně jej zviditelnila např. oblíbená pohádka z r. 1978 Princ a Večernice.