Zámek Jaroměřice nad Rokytnou

Na místě dnešního zámku stála původně středověká tvrz. Koncem 16. století ji pravděpodobně Meziříčští z Lomnice přestavěli na renesanční zámek, který se dochoval ve zdivu dnešní barokní budovy. Po r. 1609 vlastnil sídlo Zikmund z Tiefenbachu a později je koupili Rechenberkové ze Želetic. Kvůli jejich účasti na protihabsburském povstání v letech 1618-1620 jim však bylo jaroměřické panství zkonfiskováno. R. 1623 získal zámek Valdštejnův rádce a přítel, sekretář dvorní válečné rady Gerhard z Questenberka, původem měšťan z německého Porýní. Na rozdíl od většiny nové šlechty, přistěhovalé do země po bitvě na Bílé hoře, patřili Questenberkové k těm, kteří s českým prostředím splynuli a podíleli se aktivně na kulturním rozvoji našich zemí.

Gerhardův vnuk, osvícený a vzdělaný Jan Adam z Questenberka (1678-1752), se vrátil z cest po zemích západní Evropy s úmyslem vytvořit z Jaroměřic malé Versailles, centrum barokního stylu života a kultury. V letech 1700-1737 nechal zámek rozšířit a přestavět do dnešní úchvatné barokní podoby. Úpravy sídla Questenberků projektoval slavný vídeňský architekt Jakob Prandtauer (1660-1726, mj. vedl přestavbu věhlasného kláštera v rakouském Melku). Současně s budovami vznikla i francouzská zahrada, přičemž na druhém břehu říčky Rokytné pokračuje přírodní areál rozsáhlým anglickým parkem. S vysokou architektonickou hodnotou zámku korespondují také dekorativní práce, zahájené r. 1723. Na řešení interiérů se podílel Konrád Adolf Mathias Albrecht, umělecký poradce vídeňského císařského dvora, bohatá štuková a malířská výzdoba vnitřních prostor je především dílem renomovaných italských, rakouských i moravských mistrů. Po dokončení úprav se Jaroměřice staly jednou z nejskvělejších zámeckých rezidencí ve střední Evropě.

Ovlivněn svou návštěvou Versailles Ludvíka XIV. dospěl Jan Adam k poznání, že zájem o kulturu – především o výtvarné umění, architekturu, divadlo a hudbu (zejména operu) - patří neodmyslitelně k životnímu stylu správného dvořana barokní doby. Toto krédo se hrabě Questenberk snažil v Jaroměřicích bezezbytku naplnit – měl zde galerii, divadlo, velkou knihovnu, pěvecký sbor a vlastní kapelu. Některá divadelní představení se odehrávala v malebném prostředí parku. Čilý kulturní život na své rezidenci organizoval hrabě Jan Adam téměř půl století. Jaroměřický zámek asi nejvíce proslavila barokní hudba. Dvorním kapelníkem zámeckého orchestru byl hudební skladatel František Václav Míča, který na objednávku hraběte Questenberka zkomponoval operu nazvanou O původu Jaroměřic na Moravě; v zámeckém divadle zazněla při premiéře r. 1730 a stala se vůbec první česky zpívanou operou (původní text byl ovšem napsán v klasickém jazyce opery – italštině – a záhy poté přeložen do češtiny). Smrtí Jana Adama r. 1752 Questenberkové vymírají a intenzivní kulturní ruch v Jaroměřicích ustává. Od té doby se majitelé panství často střídali až do r. 1945, kdy zámek přešel do vlastnictví státu.

Jaroměřický zámek je pětikřídlý dvoupatrový komplex propojený s farním kostelem sv. Markéty; ten představuje nejimpozantnější část zámeckého areálu a jeho mohutná kopule doprovázená zvonicí patří k symbolům Jaroměřic. Návštěvníci mají k dispozici dva prohlídkové okruhy. Ze zámeckých prostor vyniká monumentální Sál předků s portréty členů rodu Questenberků a s alegorickou figurální nástropní freskou od boloňského malíře Franceska Marii Francii. Skvostná je rovněž výzdoba Čínského kabinetu, kde zaujme především unikátní podlaha intarzovaná údajně z 32 druhů zčásti exotických dřevin. K vzácným interiérům patří též taneční sál, okouzlující salla terrena s bleděmodrou valenou klenbou či římské lázně. Kromě hodnotného barokního mobiliáře lze vidět také mnoho dobových hudebních nástrojů a tři hudební salónky. Mimořádný zážitek nabízí rovněž třetí trasa, která zahrnuje návštěvu kostela sv. Markéty s fascinujícími freskami v kupoli; jejich autorem je významný moravský malíř Karel František Töpper (Tepper). Příjemně relaxovat se dá v krásných zámeckých zahradách s přírodním divadlem na ostrově a zdobených 11 sochami antických božstev od Kašpara Obera; dochovaly se i 4 náročně dekorované lavice z mušlového vápence.

V zámeckém areálu se koná také řada kulturních akcí, např. pravidelně pořádané koncerty operních umělců a vážné hudby v podmanivém prostředí zámeckého parku; velké popularitě se zejména těší každoroční Mezinárodní hudební festival Petera Dvorského, konaný v srpnu.