Zámek Buchlovice

Zámek Buchlovice je úzce spjat s nedalekým hradem Buchlovem, který koncem 17. století již neodpovídal požadavkům soudobého panstva na pohodlné bydlení. Budování barokního sídla započalo těsně před r. 1700 a podle tradované legendy jej nechal postavit hrabě Jan Dětřich Petřvaldský pro svou manželku Anežku Eleonoru z italského rodu Collona. Snad proto byly u některého z předních vídeňských architektů té doby objednány italsky orientované plány ve stylu tzv. villy rustica (tj. zámku na venkově). Při druhé stavební etapě, spojené už s hrabětem Zikmundem Karlem Petřvaldským, však dochází k zásadnímu přehodnocení tohoto projektu; cílem změn ve stavebních plánech bylo vytvoření sídla typu villa suburbana, tedy letohrádku v zahradě. Během následujících let se architektonický koncept zámku ještě několikrát přepracovával. Dnešní podobu získala rezidence až po novobarokních úpravách z počátku 20. století; ty byly provedeny velmi citlivě uherskohradišťským stavitelem Dominikem Feyem. Ještě více zdůraznily jedinečnou atmosféru italské venkovské vily a zajistily tak Buchlovicím trvalé místo v dějinách moravské architektury.

Zámek představuje u nás ojediněle řešený architektonický komplex. Tvoří ho dvě zrcadlově postavené samostatné budovy podkovovitého půdorysu. Oba jejich dvory dohromady dávají vzniknout kruhovému nádvoří, jemuž vévodí centrálně umístěná kašna. Ve stavební koncepci objektu bylo důmyslně využito i mírně se svažujícího terénu. Hlavní budova (dolní zámek), dokončená r. 1701, měla obytnou a reprezentační funkci. Tato rezidence nabízí zajímavý optický efekt – protože je situována ve svahu, jeví se ze dvora jako přízemní a ze zahrady jako patrová. Protilehlý trakt zvaný též Flóra (horní zámek) sloužil hospodářským účelům a byl postaven v letech 1710 – 1738; o jeho vybudování se nejvíce zasloužil brněnský zednický mistr Mořic Grimm. Raritou stavební historie zámku je skutečnost, že jméno tvůrce původního architektonického projektu dodnes halí rouška tajemství v podobě zatím neprokázaných hypotéz. Dosud se autorství zámku nejčastěji připisovalo slavným italským stavitelům Domeniku Martinellimu či Carlo Fontanovi; to však s určitostí vyvrací průlomová studie brněnského historika umění doc. Jiřího Kroupy.

Po vymření Petřvaldských po meči v 18. století přecházejí Buchlovice do rukou Berchtoldů, konkrétně hraběte Leopolda I. Tento lékař a zcestovalý osvícenec proslul hlavně jako filantrop a humanista. Staral se o zvelebení zemědělství, zakládal školy, pečoval o chudé. V zámeckých stájích vybudoval soukenickou manufakturu a r. 1805 zřídil na zámku vojenskou nemocnici. V ní na vlastní náklady léčil bez rozdílu všechny nemocné, rozděloval mezi poddané peníze i potraviny, stal se prvním propagátorem dýchání z úst do úst nebo očkování dětí proti neštovicím v českých zemích. Dobročinné aktivity tohoto „moravského Howarda“ (John Howard – britský filantrop a reformátor vězeňství, +1790) byly nadšeně oslavovány dobovým tiskem po celé habsburské monarchii. R. 1809 se však při jedné z vizit nakazil tyfem a téhož roku zemřel. Leopoldův nevlastní bratr Bedřich Všemír (1781 – 1876) vynikl jako přírodovědec, cestovatel a jeden z našich obrozenců. Mj. r. 1820 vydal společně s J. S. Preslem významné dílo české vědecké literatury – Rostlinář. Odkazem obou bratří je i buchlovický park a nedaleké lázně Leopoldov (Smraďavka). Z rodu Berchtoldů nutno ještě připomenout Leopolda II., elitního diplomata rakousko-uherské monarchie (mj. velvyslanec v Rusku a od r. 1912 ministr zahraničí). Pod jeho záštitou se v r. 1908 konala na buchlovickém zámku proslulá schůzka ministrů zahraničí Rakousko-Uherska (Aerenthal) a Ruska (Izvolský); týkala se politické situace na Balkáně a podstatně ovlivnila další vývoj světových událostí. Berchtoldové vlastnili zámek až do r. 1945, kdy přešel do správy státu.

Krásné interiéry zámku souzní s jeho vnější malebností. Návštěvníci mohou vidět 17 místností zařízených v barokním, rokokovém a empírovém stylu. Centrálním prostorem rezidence je Hlavní nebo také Hudební sál s bohatou freskovou výzdobou. Salla terrena v přízemí zámku zaujme cennou štukovou dekorací. Neodmyslitelnou součástí areálu je okouzlující, terasovitě uspořádaný park o 18 ha, jeden z nejobdivovanějších a nejhodnotnějších u nás. Barokní zahrada plynule přechází v park anglický s množstvím exotických dřevin a bohatou sochařskou výzdobou. Jeho kolorit dotvářejí všudypřítomní pávi. Zejména dětští návštěvníci ocení Záchrannou stanici volně žijících živočichů a malou ZOO. Zámek proslavilo také pěstování fuchsií; jejich dnešní sbírka čítá na 1200 odrůd a je proslulá po celé Evropě. Buchlovice vybízí též k návštěvě řady zajímavých míst v okolí – hradů Buchlova či Cimburka, velkomoravských památek ve Starém Městě u Uherského Hradiště, unikátního barokního hřbitova ve Střílkách, sirných lázní Leopoldov nebo památného Velehradu.

Otevírací doba

• duben a říjen - soboty, neděle, svátky - 9:00 - 16:00
• květen, červen, září - denně mimo pondělí - 9:00 - 17:00
• červenec až srpen - denně mimo pondělí - 9:00 - 12:00 a 12:30 - 17:30

Vstupné

Vstupné do zámeckého areálu

• plné vstupné v dubnu, květnu a říjnu - 10 K
• snížené vstupné v dubnu, květnu a říjnu - 5 Kč
• plné vstupné v červnu až září - 30 Kč
• snížené vstupné v červnu až září - 15 Kč
• snížené vstupné III. organizované skupiny předškolní mládeže MŠ - 5 Kč

Vstupné do zámecké expozice, včetně areálu

• plné vstupné - 100 Kč
• snížené vstupné I. senioři od 65 let - 80 Kč
• snížené vstupné II. školní mládež,studenti,učni, osoby ZTP a ZTP/P - 60 Kč
• snížené vstupné III. organizované skupiny předškolní mládeže MŠ - 20 Kč
• rodinné vstupné (2dospělí + až 3 děti do 15 let) - 290 Kč

Vstupné Malý okruh - výstava hraček, včetně areálu

• plné vstupné 70 Kč
• snížené vstupné I. senioři od 65 let 60 Kč
• snížené vstupné II. školní mládež,studenti,učni, osoby ZTP a ZTP/P 40 Kč
• snížené vstupné III. organizované skupiny předškolní mládeže MŠ 20 Kč
• rodinné vstupné (2dospělí + až 3 děti do 15 let) 200 Kč