Hrad Choustník

Založení hradu Choustník

Název hradu (původně Chustník) prý pochází od od vrchu chustem (křovím) porostlém. Hrad byl založen okolo r. 1262, kdy toto území věnoval pánům z Poděbrad (později zvaným z Choustníka) král Přemysl Otakar II. výměnou za Poděbrady. Zlatý žebřík v modrém poli, který mají páni z Choustníka ve znaku, je prý připomínkou statečného činu jednoho z předků tohoto rodu – Jindřicha (některé zdroje uvádějí Jetřich). Ten podle Dalimilovy kroniky obdržel své erbovní znamení od krále Vladislava II. jako odměnu za to, že při dobývání Milána r. 1158 vylezl s pomocí žebříku jako první na městské hradby.

První majitelé hradu

První jméno spojované s hradem je Beneš z Choustníka, syn Hroznaty z Poděbrad. Po Benešově smrti si jeho dva synové panství rozdělili; zpočátku jej spravovali společně, avšak později (zřejmě kvůli ekonomickým neshodám) přistoupili k řešení v Čechách ojedinělému – hrad si mezi sebou rozdělili a rozšířili každý po svém. Vznikl tak jediný tzv. dvojhrad (ganerbenburg), dle smlouvy mezi pány z Choustníka doslova „hrad mezi sebou rozdělený“, sídlo, které mělo dva samostatné paláce a dvě věže, avšak pouze jediné společné opevnění.

Historie hradu od vrcholného středověku do dnešní doby

Od bratrů Beneše a Jana z Choustníka koupil hrad r. 1322 Petr z Rožmberka, který tak rozšířil své rozsáhlé panství na severovýchod; hrad tedy plnil funkci předsunuté bašty tohoto mocného rodu po dobu 275 let. Rožmberkové na Choustníku sice nesídlili, hrad spravoval jejich purkrabí, avšak na přestavby a úpravy se nezapomnělo. Zvláštní pozornost jim věnoval hlavně Oldřich z Rožmberka, který hrad nechal ve 30. letech 15. století nákladně opevnit. Za husitských válek zde věznil kněží vyznávající kališnickou víru. Choustník se stal spolehlivou oporou katolických pánů a odolnost svých hradeb prokázal i za poděbradských válek. Nicméně koncem 15. století jeho význam jako pevnosti poklesl. Ještě r. 1593 byl Choustník v relativně dobrém stavu, ale poté, co jej v r. 1597 poslední Rožmberk Petr Vok prodal Jiřímu Homutovi z Harasova, začal hrad chátrat. R. 1614 se v záznamech o tomto sídle hovoří již jako o pustém. Poté následovalo období střídání majitelů, které trvalo až do r. 1932, kdy tehdejší vlastníci, dědicové Raula Rohana, postoupili hrad Klubu československých turistů. V současnosti patří objekt do vlastnictví obce Choustník, což je v naší zemi poměrně rarita.

Zřícenina hradu dnes

Do dnešních dnů se dochovaly rozsáhlé a impozantní zříceniny všech hradních částí. Dominantu hradu tvoří dvě hranolové věže, z nichž severní – nejvyšší a nejzachovalejší – je přístupná schodištěm; měří 18 m a byla upravena na rozhlednu s dalekým výhledem do okolí. Mohutné jsou i fragmenty paláců a hradeb jádra i předhradí. Choustník je obestřen řadou mystérií. Vypráví se, že sklepení jsou
plná pokladů, nebo že kachna, kterou vpustili do místní studny, vyplavala na rybníce Jordán u Tábora.
Podle další pověsti balvany, ležící při úpatí kopce, nechal Žižka valit z vrchu na své protivníky. Vysoké okované boty, které se našly na zámku dole v obci, byly umístěny do Soběslavského muzea a návštěvníkům se ukazují jako boty Žižkovy. Přitom historici dokázali, že slavný husitský hejtman na Choustníku nikdy nebyl. I tak je hrad velmi atraktivním výletním cílem.

Otevírací doba

• duben až červen - sobota, neděle a svátyk - 9:00 - 17:00
• červenec a srpen - denně - 9:00 - 17:00
• září až říjen - sobota, neděle a svátky - 9:00 - 17:00

Vstupné

• dospělí 20 Kč
• děti 5 Kč