Kostomlaty (Sukoslav)

Historie hradu Kostomlaty

Hrad byl založen počátkem 14. století na místě staršího hradiště slovanského původu pány z Oseka, nazývaných také z Rýzmburka. Ti patřili k potomkům mocného rodu Hrabišiců. Nejstarší dochovaná zmínka o hradu je v kupní smlouvě z r. 1333, kdy Kostomlaty s několika vesnicemi dali páni z Oseka v léno Chotěborovi z Hirštejna. R. 1335 koupil hrad s nevelkým panstvím moravský markrabě Karel, pozdější císař Karel IV.; ten r. 1370 udělil Kostomlaty v léno svému věrnému šlechtici Habartovi staršímu ze Žerotína, od jehož nástupců hrad r. 1388 koupil Jindřich Škopek z Dubé. Nesporně zajímavou postavou byl Albrecht Škopek z Dubé, velký komtur řádu německých rytířů, který měl Kostomlaty v držení na počátku husitských válek. Poté se hradu zmocnila jedna z nejpragmatičtějších a zřejmě i nejkontroverznějších osobností první poloviny 15. století, Jakoubek z Vřesovic. Tento zchudlý jihomoravský šlechtic přišel do Čech počátkem husitské revoluce; neklidnou dobu dokázal využít k nabytí ohromného majetku a díky svým vojenským a diplomatickým schopnostem se stal téměř nepostradatelným pro všechny válčící strany. R. 1434, v době bitvy u Lipan, obléhal Jakoubek - tehdy ještě husitský hejtman - kostomlatský hrad. Jakoubek se totiž pro kališníky osudné bitvy nezúčastnil a místo toho bojoval na vlastní pěst v severních Čechách. Panské vojsko se cestou z vítězné lipanské bitvy utkalo - ve snaze vymanit katolické Kostomlaty z obléhání - s Jakoubkovými oddíly. Ty ve střetu asi příliš úspěšné nebyly, protože na bojiště vpadla neočekávaně ze zálohy panská pěchota. Přesto se však Jakoubek za dosud neznámých okolností hradu přece jen zmocnil, neboť r. 1435 je uváděn jako jeho držitel. Poté se domluvil s Albrechtem z Dubé na odkoupení hradu i s majetkem k němu náležejícímu, což potvrdil i císař Zikmund, na jehož stranu mezitím Jakoubek zcela pragmaticky přestoupil. Celá jedna linie jeho potomstva se pak nazývala Kostomlatští z Vřesovic; ti drželi panství téměř 200 let až do r. 1623. V průběhu 16. století však význam hradu stále více klesal, po r. 1562 k němu patřilo už jen městečko Kostomlaty a r. 1606 se hrad uvádí již jako neobyvatelný. Poslední majitelé z rodu Kostomlatských r. 1623 o hrad přišli (v důsledku pobělohorských konfiskací za účast ve stavovském povstání). Rok nato celé panství koupili Černínové z Chudenic. R. 1841 byl v předhradí zbudován hostinec a došlo k opravě a zpřístupnění hlavní věže. Po r. 1948 však byla hospůdka rozebrána.

Zřícenina dnes

Kostomlaty jsou dosud velmi výraznou zříceninou. Její dominantu tvoří zejména dvě válcové věže a vysoké vnější zdi paláců jádra. To vše doplňují zbytky hradeb, bašt a již výše zmíněného hostince v předhradí. Co se obou věží týče, menší z nich měřila asi 12 m, měla obrannou funkci a vévodila dolnímu nádvoří. Velká válcová věž byla vybudována v jihozápadní části hradu a představuje nejvýraznější prvek zříceniny; horní část této věže je tvořena rovněž válcovým, ale užším, 6 m vysokým segmentem a okolo něj obíhajícím ochozem. Věž tohoto typu se označuje jako tzv. máselnice a v českých zemích není příliš obvyklá. Hlavní věž měří celkově 30 m. Vstupovalo se do ní z vyššího patra, zřejmě po dřevěném můstku; nyní je nepřístupná. Hrad Kostomlaty má být údajně nejzachovalejší stavbou svého druhu v Českém středohoří. Veřejnosti je volně přístupný, avšak na vlastní nebezpečí. Na hradě se koná řada kulturních akcí, jejichž prostřednictvím tento objekt na několik dní v roce ožívá a vrací se ke své bývalé slávě.

Vstupné

• dobrovolné