Hrad Helfenburk

Založení hradu

Jednou z pozoruhodností Helfenburka je i skutečnost, že patří mezi ty hrady, k nimž se dochovalo povolení k jejich stavbě. To vydal r. 1355 král Karel IV. čtyřem rožmberským bratrům Petrovi, Joštovi, Oldřichovi a Janovi za jejich pomoc při korunovačním tažení do Říma. Helfenburk se měl stát správním střediskem nově nabytých rožmberských držav na Bavorovsku. Stavba tohoto středověkého sídla probíhala poměrně rychle, a třebaže se o Helfenburku výslovně jako o hradu mluví teprve v r. 1364, první purkrabí Jaroslav se připomíná již r. 1357. Svým pojetím patřil Helfenburk od samého vzniku k významným rožmberským stavbám, sídelním hradem mocného jihočeského rodu se však přesto nikdy nestal. Po roztržce s králem Václavem IV. poskytl Helfenburk v letech 1384 – 1397 bezpečný azyl pražskému arcibiskupovi Janu z Jenštejna před jeho odchodem do Říma. Za husitských válek věznil zapřisáhlý odpůrce kalicha Oldřich z Rožmberka na hradě husitské kněží. Přestože kališníci okolní panství poplenili, pevný Helfenburk se jim dobýt nepodařilo.

Od držení v rukou Rožmberků do současnosti

V držení Rožmberků zůstal hrad až do r. 1475, kdy byl prodán strakonickému velkopřevorovi Janu ze Švamberka; již o tři roky později však Helfenburk získává významný český vojevůdce a expert v otázkách vedení válek Václav Vlček z Čenova. Tento stoupenec krále Vladislava II. Jagellonského a zavilý nepřítel Rožmberků podstatně zdokonalil opevnění hradu. Z helfenburské základny pak podnikal válečné výpady a tažení proti Rožmberkům i jiným příznivcům uherského krále Matyáše Korvína. R. 1484 Rožmberkové půjčili ke koupi hradu 8 000 zlatých Jindřichu Pryšenkovi ze Štetenberka, který jim Helfenburk hned po zakoupení dal do zástavy. R. 1503 se hrad znovu vrací do vlastnictví Rožmberků; jeho význam však v tomto století začal klesat. Úpadek Helfenburka se prohloubil zejména poté, kdy Vilém z Rožmberka dal v 80. letech 16. století nedaleko odtud postavit zámek Kratochvíle a úředníci přesídlili do Netolic. R. 1593 poslední Rožmberk, Petr Vok, prodává hrad městu Prachaticím již jako pustý. V r. 1622 získali Helfenburk jako pobělohorský konfiskát Eggenberkové a od nich r. 1719 Schwarzenberkové; ti jej vlastnili až do r. 1922. V r. 1933 se hradní zřícenina dostala do správy Klubu českých turistů, který na ní provedl výrazné opravy a zachovanou válcovou hradní věž upravil na rozhlednu.

Pozůstatky hradu dnes

Hrad měl přibližně kruhový půdorys. Z Helfenburku se do dnešních dnů dochovaly mohutné zříceniny, jimž dominují zejména dvě válcové věže; menší z nich slouží jako rozhledna s krásným výhledem na okolí i nedalekou Šumavu. Relativně dobře zachovalé jsou též pozůstatky rozlehlého dvoulodního paláce, část předhradí a pozdně gotické opevnění, které obsahuje velmi pokročilé prvky a zároveň je ukázkou jedné z mála dochovaných fortifikací počátků doby jagellonské. V jarních a letních měsících bývá hradní areál dějištěm různých kulturních akcí.

Vstupné

• dospělí - 30 Kč
• děti - 20 Kč