Hrad Švihov

Hrad Švihov od počátku do 15. století

Na místě dnešního rozlehlého hradu Švihova postavil patrně Vilém ze Švihova (připomínaný poprvé r. 1342), v první polovině 14. století tvrz. Při ní (nedaleko původní vsi) vzniklo v téže době městečko Švihov, které se mělo stát významným centrem švihovského panství. Tento plán se však nepodařilo plně realizovat, zejména kvůli konkurenci nedalekého královského města Klatov. V druhé polovině 14. století byl držitelem panství Břeněk Švihovský z Rýzmberka, který se v r. 1394 připomíná jako člen odbojné panské jednoty, jež se postavila proti králi Václavu IV. R. 1396 se Břeněk stal dvorským sudím a později se znovu přiklonil na stranu Václava IV. Břeňka vystřídal Vilém Švihovský z Rýzmberka, v době husitských válek považovaný za vůdce katolíků v západních Čechách (r. 1433 bránil Plzeň proti vojskům Prokopa Holého). Proto na počátku r. 1425 táborská a sirotčí vojska oblehla švihovskou tvrz. Před Švihovem se shromáždilo na 8000 pěších a přes 1000 jízdních vojáků, vedených hejtmanem Janem Hvězdou z Vícemilic. O kvalitách vodního opevnění svědčí fakt, že pouhých 136 mužů posádky drželo tvrz proti ohromné přesile po dobu 15 dní a ke kapitulaci je donutilo až vypuštění vodních příkopů prokopaným kanálem. Tvrz i s městečkem tak zůstaly v moci husitů pod ochranou města Klatov. Vilém získal tvrz nazpět v r. 1436, kdy se vlády ujal císař Zikmund.

Hrad Švihov za Půty Švihovského

Vilémův jediný syn, Půta Švihovský z Rýzmberka, spojil koncem 15. století majetek rábské i švihovské větve. Schopný a vzdělaný Půta zastával významný úřad nejvyššího sudího Království českého a stal se tak jedním z nejbohatších i nejvlivnějších mužů v zemi. Po r. 1480 započal s přestavbou tvrze na monumentální hrad, který se měl stát jedním z nejpevnějších v Čechách. Stavba trvala desítky let a podílel se na ní věhlasný Benedikt Rejt, dvorní architekt krále Vladislava Jagellonského. Půta, který současně budoval ještě hrad Rabí, se však dostal do finančních potíží a velmi se zadlužil; proto tvrdě rozšiřoval povinnosti pro poddané, kteří svého pána nenáviděli. Když zemřel r. 1504 v mladém věku náhlou smrtí, pokládali to mnozí za trest boží. Mezi lidmi ale dodnes koluje pověst, že Půtu za jeho hříchy odnesl do pekel sám ďábel.

Hrad od 16. století do současnosti

Přestavbu sídla dokončili r. 1530 až Půtovi synové Jindřich a Václav. Ti si hrad rozdělili, nicméně Rýzmberkové se tak zadlužili, že byli nuceni rodové majetky postupně rozprodat. Došlo i na Švihov, který r. 1548 koupil Heralt Kavka z Říčan. Rod Švihovských z Rýzmberka, kdysi mocný a významný, vymřel zchudlý a zapomenutý r. 1720. Leč ani Kavkové si hradu moc dlouho neužili a také oni museli vinou dluhů Švihov nakonec prodat. Tak se r. 1598 dostal hrad do vlastnictví významného českého rodu Černínů z Chudenic, kteří jej měli v držení až do r. 1945. Je určitým paradoxem, že nákladné švihovské opevnění nedostalo historickou příležitost prokázat míru své obranyschopnosti. Za třicetileté války sice Švédové vyplenili město, ale k útoku na hrad se neodvážili. Zato v r. 1655 byl Švihov právě z důvodu svých vojenských kvalit zařazen mezi pevnosti, které měly být z rozkazu císaře Ferdinanda III. zbourány, aby v případě války nemohly posloužit nepříteli. Přestože se Černínové ze všech sil snažili demolici oddálit, k částečnému boření chtě nechtě přistoupit museli; zničen byl kus vnějšího opevnění a s ním i segment postavený Benediktem Rejtem. Nakonec však Černínové (také díky intervencím historika a literáta Bohuslava Balbína u císařského dvora) Švihov uchránili, demoliční příkaz byl zrušen a k úplnému „rozmetání“ hradu, jak stálo v nařízení, tak naštěstí nedošlo. Objekt se však nacházel ve velmi špatném stavu a byl užíván pouze k hospodářským účelům, dokonce i jako sýpka. Po r. 1930 došlo alespoň k provizorním opravám a po r. 1945, kdy hrad přešel do vlastnictví státu, se situace konečně obrátila k lepšímu a uskutečnily se postupné rekonstrukce této památky.

Švihov dnes

Hrad Švihov patří mezi nejmladší české hrady. Je tvořen dvěma obytnými paláci, pětipatrovou vstupní obytnou věží a hradní kaplí se závěrem nastavěným na polygonální baště. Pouze zčásti zůstala zachovaná hradba se čtyřmi baštami – Červenou, Bílou, Zelenou a Zlatou. Okolo hradu jsou dva vodní příkopy – vnitřní na místě dnešního vnitřního nádvoří a vnější mezi vnitřní a pobořenou vnější hradbou. V případě hrozícího nebezpečí mohly být velmi rychle naplněny ze tří okolních rybníků napájených kanály z řeky Úhlavy.

Prohlídkové okruhy a turistické zajímavosti

Přístupné jsou dva prohlídkové okruhy – vlastní hrad a hradní kuchyně. První prohlídková trasa seznamuje návštěvníka s historickým vývojem objektu a reprezentačními prostorami hradu. Náznaková expozice přibližuje život na švihovském sídle v 16. století. Interiéry nabízejí architekturu pozdní gotiky s novátorskými prvky nastávající renesance. Jedním z nejlépe dochovaných pozdně gotických interiérů hradu je kaple Nanebevzetí Panny Marie s freskou zachycující boj sv. Jiří s drakem; toto dílo není pouze nejstarší českou krajinomalbou, ale je i věrným zachycením původní podoby hradu Švihova na pozadí obrazu. V kapli lze taktéž spatřit sbírku gotických plastik, z nichž nejcennější je socha sv. Barbory z poloviny 15. století. V tanečním sále návštěvníky upoutá malovaný renesanční kazetový strop pocházející z dobrovického zámku. Zaujme také hradní zbrojnice s ukázkami zbraní. V předhradí, v prostorách bývalé stáje, adaptovaných ve výstavní sál, se konají periodické historické výstavy. Druhá prohlídková trasa doplňuje expozici o pohled především na provozní zázemí hradu a zavádí návštěvníka do míst každodenního pracovního života s prohlídkou hradní kuchyně. Po celou turistickou sezónu hrad žije také nesčetnými doprovodnými akcemi. Přes léto si tu dávají dostaveníčko šermíři, konají se koncerty, výstavy výtvarných děl i divadelní představení. Švihov si oblíbili též filmaři – v r. 1973 se zde např. natáčela dnes již kultovní pohádka Tři oříšky pro Popelku.

Otevírací doba

• duben - sobota, neděle a sváty - 10:00 - 15:00
• květen - úterý až neděle, svátky - 10:00 - 16:00
• červen - úterý až neděle, svátky - 10:00 - 17:00
• červenec a srpen - úterý až neděle, svátky - 10:00 - 18:00
• zaří - úterý až neděle, svátky - 10:00 -16:00
• říjen - sobota, neděle, svátky - 10:00 - 15:00

Vstupné

• základní vstupné - Ohruh Hrad 80 Kč, Okruh Kuchyně 60 Kč, oba okruhy 120 Kč
• snížené vstupné - Okruh Hrad 50 Kč, Okruh Kuchyně 40 Kč, oba okruhy 70 Kč
• rodinné vstupné - Okruh Hrad 200 Kč, Okruh Kuchyně 140 Kč, oba okruhy 370 Kč