Hrad Točník

Točník stojí na staré zemské stezce spojující kdysi Prahu s Bavorskem a patří mezi nejmladší, ale zároveň nejrozlehlejší české hrady. Je s ním nerozlučně spjato jméno krále Václava IV. Točník představuje spolu se sousedním hradem Žebrákem a dnes již téměř zaniklým Novým hradem u Kunratic nejvýznamnější hradní stavbu Václavovy éry. Jméno prý dostal podle toho, že se příchozí musel otočit třikrát kolem vyvýšeniny, než se dostal k bráně.

Hrad Točník za Václava IV.

Po požáru svého hradu Žebráku v r. 1395 se Václav IV. rozhodl vybudovat na vrcholu téhož křemencového hřebene nové reprezentativní a bezpečné sídlo – Točník. Nad Žebrákem ční o 100 m výše a vzdálen je od něj sotva 0,5 km. Hrad se stavěl pravděpodobně v letech 1398 – 1401 a jeho budování probíhalo velmi rychle, jak o tom svědčí Václavův první pobyt na Točníku v r. 1398. Monumentální královský palác byl postaven v rozporu s dosavadními schématy hradní architektury na samém okraji hradního příkopu a plnil také obrannou funkci. Význam hradu potvrzoval heraldický vlys se znaky zemí Koruny české a Svaté říše římské, na obou jeho stranách se pak nacházel oblíbený motiv a znak Václava IV. - ledňáček. Dalším dokladem výjimečného postavení Točníku mezi královskými sídly dokládá skutečnost, že v r. 1400 uložil Václav IV. na tomto hradě část královského pokladu i to, že r. 1409 zde byl projednáván spor o Pražskou univerzitu a vyhlášen Dekret kutnohorský.

Točník od 15. století do současnosti

Tato slavná kapitola historie Točníku však netrvala dlouho. Již od r. 1413 dával totiž Václav přednost Novému hradu u Kunratic a Točník postupně opustil, rovněž jeho nástupce král Zikmund nejevil o toto sídlo velký zájem. Smrtí Václava IV. přišel hrad také o královský poklad a byl dán do zástavy. V letech 1425 a 1430 odolal úspěšně dvojímu husitskému obléhání, ale následně mu po stavební stránce nebyla věnována žádná péče. Hrad pak střídal různé držitele. Když se v r. 1522 zřítil most nad příkopem, rozhodl se jeho tehdejší majitel Jan z Vartenberka k rozsáhle přestavbě Točníku. V letech 1534 – 1543 se uskutečnila první etapa renesančních úprav. Ze západní strany nechal Jan z Vartenberka prorazit nový vstup a kolem této brány dal postavit nové předsunuté opevnění (barbakán). Také povolal kutnohorské havíře k vyhloubení studny. Toto 72 m hluboké dílo vytvořené v tvrdé skalní hornině zaslouží bezesporu obdiv. Další majitelé hradu – Krajířové z Krajku – se věnovali hledání pověstného hradního pokladu na blízkém Žebráku více nežli údržbě sídla. A tak na vartenberské úpravy navázal až Jan starší z Lobkowicz. Rod Lobkowiczů vlastnil Točník v letech 1552 - 1594 a za jeho správy byla provedena sgrafitová výzdoba Velkého paláce, příčného křídla a věže. Na dalších tři sta let připadl Točník opět české koruně; spravovali ho hejtmani, hrad přišel o své výjimečné postavení, tím se ztratila motivace k jeho nákladné údržbě a objekt postupně chátral. R. 1600 se dočkal své poslední významné události - přenocoval zde císař Rudolf II. Později hrad sloužil jako vězení pro nebezpečné zločince a za třicetileté války jako útočiště místnímu obyvatelstvu. Od r. 1674 již bydlel na Točníku pouze hlídač a hrad se začal postupně měnit ve zříceninu. Adaptace audienční síně Královského paláce na kapli v r. 1733, doprovázená následně každoročními poutěmi, pomohla udržet alespoň tuto nejvýznamnější hradní budovou pod střechou. V 19. století byla romantická zřícenina středem zájmu národních buditelů a výtvarných umělců. R. 1923 prodal kníže Josef Colloredo-Mansfeld zpustlý hrad Točník za 2 000 korun Klubu československých turistů; ten zde provedl první restaurační práce. Od r. 1953 náleží hrad státu, který tuto významnou památku již po řadu let postupně rekonstruuje.

Hrad Točník dnes

Hrad Točník se řadí mezi nejrozsáhlejší zříceniny v Čechách. Představuje monumentální architekturu doby Václava IV., jejíž velkorysý rozmach byl ztlumen politickým neklidem počátku 15. století a zcela přerušen husitskými válkami. Z hradního areálu zůstalo zachováno jen torzo, ale i tak - architektonická výmluvnost, starobylost a romantičnost Točníku, podtržena jeho dominantní polohou v krajině, navozují působivý dojem středověku. Návštěvníci si mohou prohlédnout Královský palác s dobovým nábytkem, Velký palác se sgrafitovou výzdobou, západní bránu s heraldickými znaky a východní bránu s mohutným mostem přes příkop, v němž jsou chováni medvědi. Romantická kulisa hradu přímo vybízí k pořádání rozmanitých kulturních akcí a programů. Konají se zde středověké jarmarky, ukázky dobové zábavy - zejména hudby a tance, dobových dílen, kuchyně aj.

Otevírací doba

• leden až únor - zavřeno
• březen až duben - sobopty, neděle, svátky - 10:00 - 12:00 a 13:00 - 16:00
• květen - denně mimo pondělí - 10:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00
• červen až srpen - denně mio pondělí - 9:00 - 12:00 a 13:00 - 18:00
• září - denně mimo pondělí - 10:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00
• říjen - soboty, neděle, svátky - 10:00 - 12:00 a 13:00 - 16:00
• listopad až prosinec - zavřeno

Vstupné

• základní - 50 Kč
• zlevněné - 30 Kč
• symbolické - 5 Kč