Hrad Žebrák
| Typ: | Zřícenina |
|---|---|
| Kraj: | Středočeský kraj |
| Okres: | Okres Beroun |
| Město: | Točník |
| Pohoří: | Křivoklátská vrchovina |
| Výška: | 338 m n.m. |
| GPS: | 49°53'12.215"N, 13°52'51.794"E |
Počátky hradu Žebrák
Při důležité cestě, která spojovala Prahu s Plzní a vedla dále do Norimberku, nechal hrad Žebrák ve druhé polovině 13. století vystavět pravděpodobně Oldřich Zajíc z Valdeka (zemřel r. 1271), člen mocného šlechtického rodu Buziců. Hrad byl postaven na samém okraji poměrně nízkého, úzkého, ale strmého výběžku křemencového valu; své jméno dostal podle vsi, která tvořila jeho podhradí vzdálené ca 2 km jižně. S přídomkem ze Žebráka se psal již r. 1280 i Přibyslav a rovněž jeho nástupce Oldřich, který zemřel v r. 1304 a bývá někdy též považován za zakladatele tohoto feudálního sídla.
Za vlády Jana Lucemburského se hrad stal majetkem českých králů. Tehdejší majitel Zbyněk z Valdeku vyměnil r. 1336 žebrácké panství za Budyň. Lucemburkové si strategicky položený hrad velmi oblíbili. R. 1341 koupil Žebrák mladší bratr Karla IV. Jan Jindřich Korutanský. Značně zpustlý objekt nechal opravit, rozšířit a dal postavit hradní kapli sv. Apolináře a sv. Markéty. V r. 1342 se hrad stal královským majetkem. Král Karel IV. jej často používal jako zastávku při svých cestách do Říše, dokud mu na Žebráku o Vánocích r. 1351 nezemřel prvorozený syn Václav.
Od Václava IV. do současnosti
Vrcholu své slávy dosáhl hrad za Karlova syna, krále Václava IV. Ten se zasloužil o výraznou přestavbu tohoto sídla; dal zvětšit původní palác a na západní straně hradiště nechal vybudovat nový dvoupatrový palác. Václav IV. tak pozvedl Žebrák na jednu z nejskvělejších rezidencí v zemi. Často zde také pobýval - zejména v letech 1383 - 1409 - a přijímal tu významné zahraniční návštěvy. V r. 1390 byl na Žebráku podepsán tzv. Chebský mír mezi míšeňskými markrabaty Jiřím a Bedřichem Vilémem, r. 1392 zde král potvrdil zakládací listinu pražské Betlémské kaple. V r. 1395 byl hrad poškozen požárem, avšak vzápětí se uskutečnila jeho oprava. V srpnu r. 1400 pobýval panovník na Žebráku znovu a právě zde ho zastihla zpráva o sesazení z císařského trůnu. V té době dokončil Václav IV. stavbu sousedního hradu Točníku, který se stal jeho hlavní rezidencí; nicméně ani touto změnou pozice bývalého sídla příliš neutrpěla. Za husitských válek oba hrady úspěšně přestály dvojí obléhání kališníky. Během 15. století byl Žebrák často dáván do zástavy, ale přesto se pokračovalo v upevňování jeho obranyschopností. R. 1532 vypukl na objektu opět požár; hrad se z jeho následků již nikdy nevzpamatoval a následně rychle chátral. O další osudové poškození se postaral nový zástavní majitel Volf Krajíř z Krajku při hledání legendárního pokladu Václava IV. Hrad byl natolik poškozen, že již v r. 1558 se výslovně uvádí jako pustý. Poslední šlechtický majitel souhradí Josef Colloredo-Mansfeld prodal Žebrák r. 1923 za 8 000 korun (k hradu náležely pivovarské sklepy) Klubu československých turistů. Během 20. století se na hradě uskutečnilo několik etap rekonstrukčních prací.
Hrad Žebrák dnes
Žebrák byl stavbou bergfritového typu. Do dnešních dnů se dochovala mohutná válcová hlavní věž (tzv. bergfrit), zdobená iluzivním kvádrováním; nyní návštěvníkům slouží jako rozhledna. Druhá věž stojí na severním úbočí. Dále je na hradě k vidění temná hladomorna, starý palác s pecí a torzo zdiva honosného paláce Václava IV. Z druhého paláce s bosovaným nárožím, vystavěným za krále Václava IV. nad Mlýnským potokem, je zřícenina, která svým charakterem připomíná budovy blízkého hradu Točníku.
