Hrad Rabí

Počátky hradu Rabí

Hrad měl v dobách své největší slávy rozlohu kolem 10 000 m² (tj. 1 ha)a vynikal téměř dokonalým obranným systémem s dělovými baštami. Jeho hlavní hradní věž byla po karlštejnské druhá největší v Čechách. Rabí patří mezi objekty s bohatou architektonickou minulostí, neboť prodělalo řadu přestaveb a rozšiřování. Původní hradní jádro vzniklo patrně na začátku 13. století ve formě obytné obranné věže (tzv. donjon). Předpokládá se, že hrad měl za úkol jednak střežit obchodní cestu spojující města Sušici s Horažďovicemi, a jednak chránit okolní bohatá rýžoviště zlata na řece Otavě. O prvních majitelích Rabí neexistují žádné písemné zmínky. Podle předpokladu historiků byl hrad založen zřejmě německými hrabaty z Bogenu a později užíván rodem Wittelsbachů, protože oblast Sušicka patřila od r. 1124 do r. 1273 Bavorsku. Koncem 13. století se toto území pravděpodobně stalo opět součástí českého státu. Usuzuje se, že v této době hrad, stále ještě v podobě pouze obytně-obranné věže, obývali páni z Velhartic.

Rabí v době vrcholného středověku

Do psaných dějin vstupuje Rabí až mnohem později, r. 1380, kdy majiteli zdejšího území byli již Rýzmberkové. Rod Švihovských z Rýzmberka získal hrad od pánů z Velhartic někdy v průběhu 14. století. Okolo r. 1400 Švihovští Rabí rozšířili a opevnili, takže pak bylo považováno za jedno z nejpevnějších sídel v Čechách. V r. 1407 získal Rabské panství Jan z Rýzmberka, jenž byl znám jako politický činitel a později velký odpůrce kalicha. Proto se sem také za husitských válek stahovali katolíci z širokého okolí i se svým majetkem. Husité Rabí dvakrát dobývali. Poprvé na jaře r. 1420, kdy se hrad vzdal téměř bez boje. Druhé dobývání Rabí v létě r. 1421 již bylo mnohem urputnější a pro samotného Žižku se stalo doslova pohromou, protože zde přišel o své druhé oko. Za jakých okolností k této události přesně došlo, není prokázáno ani moderními výzkumy. Jedna verze tvrdí, že šíp zasáhl hrušeň nad Žižkovou hlavou a slavného vojevůdce oslepila tříska ze stromu. Podle jiné legendy mu oko cíleně vystřelil Přibík Kocovský, jeden z obránců hradu.

Od 16. století do současnosti

Po smrti Jana z Rýzmberka připadlo Rabí Vilému ml. z Rýzmberka a později jeho synovci Půtovi II. Švihovskému z Rýzmberka; ten se díky svému nesmírnému bohatství a vlivnému postavení (zastával úřad nejvyššího zemského soudce) zasloužil o nebývalý stavební rozmach objektu. Přestavba probíhala patrně za účasti předního architekta Benedikta Rejta. Hradní areál byl obehnán mohutnou obrannou zdí se systémem předsunutých dělových bašt. Za Půty věhlas a rozkvět hradu vrcholí. Půtovi synové, kteří vlastnili Rabí od r. 1504, se však velmi zadlužili a byli nuceni rodinné jmění postupně rozprodat. R. 1549 tak hrad získává slezský šlechtic Jindřich Kurcpach z Trachenberka. V následujícím období Rabí často střídá své majitele a doba jeho slávy je nenávratně pryč (Malovec z Libějovic, Vilém z Rožmberka, Chanovští z Dlouhé Vsi). Zkázu již téměř pustého sídla dovršili za třicetileté války Mansfeldovi vojáci, kteří Rabí vydrancovali a zpustošili. Posledními šlechtickými majiteli pustého hradu byli od r. 1708 páni z Lamberka. Okolo r. 1720 konečnou zkázu dokonal požár a také fakt, že volně přístupný hrad sloužil jako snadný zdroj stavebního kamene pro obyvatele okolních vsí. Lamberkové v r. 1920 darovali zříceninu za symbolickou 1 Kč Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích. V této době začaly první práce s cílem hrad restaurovat a zamezit jeho úplnému zániku. V opravách se pak dlouhodobě pokračovalo i poté, kdy r. 1954 přešel objekt do rukou státu.

Hrad Rabí dnes

Hrad Rabí dnes představuje působivý komplex několika nádvoří, hradních paláců a rozlehlých sklepení. Nejstarší částí hradu je 26 metrů vysoká obytně-obranná věž (donjon) z počátku 14. století, která je nyní upravena jako vyhlídková. Pod touto věží vzniklo v průběhu 14. století malé hradní nádvoří s hradní studnou. Zajímavou ukázkou středověkého stavitelství jsou rabské sklepy, které se dochovaly ve velmi dobrém stavu. Návštěvníky zaujmou i místnosti Břeňkova paláce, kde lze spatřit model hradu ve třech vývojových etapách, erby šlechtických rodů - majitelů Rabí - od 14. do počátku 20. století, výstavu gotických a renesančních kamnových kachlů s replikou gotických kachlových kamen a expozici archeologických nálezů z přelomu 15. a 16. století. Bývalá hradní konírna slouží jako výstavní prostor, koncertní a svatební síň. Atraktivním zpestřením letní sezóny je areál dravých ptáků (v podhradí) s ukázkami sokolnictví. Během roku probíhá na hradě řada kulturních akcí.

Otevírací doba

• duben - soboty a neděle - 10:00 - 16:00
• květen - denně mimo pondělí - 9:00 - 16:00
• červen až srpen - denně mimo pondělí - 9:00 - 17:00
• září - denně mimo pondělí - 9:00 - 16:00
• říjen - soboty a neděle - 10:00 - 16:00

Vstupné

Okruh věž

• dospělí - 50 Kč
• děti od 6 let, studenti, důchodci, TP, ZTP, ZTP/P - 30 Kč
• děti do 6 let - 1 Kč
• rodinné vstupné - 120 Kč
• mateřská škola - 20 Kč/dítě

Okruh palác

• dospělí - 45 Kč
• děti od 6 let, studenti, důchodci, TP, ZTP, ZTP/P - 30 Kč
• děti do 6 let - 1 Kč
• rodinné vstupné - 120 Kč
• mateřská škola - 20 Kč/dítě

Oba okruhy

• dospělí - 90 Kč
• děti od 6 let, studenti, důchodci, TP, ZTP, ZTP/P - 50 Kč
• děti do 6 let - 1 Kč
• rodinné vstupné - 210 Kč
• mateřská škola - 30 Kč/dítě

Nádvoří + podzemí kostela (bez výkladu)

• dospělí - 30 Kč
• děti od 6 let, studenti, důchodci, TP, ZTP, ZTP/P - 20 Kč
• děti do 6 let - zdarma
• mateřská škola - 1 Kč/dítě

Podzemí kostela (bez výkladu)

• dospělí - 25 Kč
• děti od 6 let, studenti, důchodci, TP, ZTP, ZTP/P - 15 Kč
• děti do 6 let - zdarma
• mateřská škola - 10 Kč/dítě

Trasy, které procházejí tímto místem