Hrad Sovinec

Historie hradu Sovinec

Obranný hrad Sovinec založili bratři Pavel a Vok ze starého moravského rodu Hrutoviců mezi léty 1318, kdy získali lénem od olomouckého biskupa nedalekou ves Křížov, a 1348, kdy se poprvé psali „ze Sovince“ („de Aulnberk“). Tento rod měl v erbu štít, z jedné poloviny červený a z druhé šikmě červenobíle pruhovaný. Z neklidného 15. století se o hradu zprávy odpovídajícího charakteru nezachovaly. Údajně však v jeho prostorách mělo r. 1429 dojít ke schůzce husitského předáka Prokopa Holého s kandidátem na český trůn Zikmundem Korybutovičem z dynastie Jagellonců. Za česko-uherských válek v 70. letech 15. století byla řada obcí na sovineckém panství vypleněna, protože páni ze Sovince patřili k stoupencům krále Jiřího z Poděbrad. R. 1492 získal hrad Jan Pňovský ze Sovince. Za Pňovských bylo toto feudální sídlo rozšiřováno a upravováno. Páni ze Sovince dolovali v okolí zlato, stříbro a železnou rudu; těžba však neprosperovala podle jejich představ. V důsledku toho Ješek Pňovský ze Sovince r. 1543 prodává panství Kryštofovi Černohorskému z Boskovic. Páni z Boskovic dali hrad renesančně přestavět. Jejich nástupci se stali Ederové ze Štiavnice (1578 - 1607). Rozsáhlá stavební činnost na Sovinci pokračovala i za Vavřince Edera ze Štiavnice, vlastnícího hrad od r. 1578, a jeho zetě, posledního českého majitele Sovince, Jana staršího Kobylky z Kobylího (od r. 1592). Z této doby pocházejí i některé fortifikační prvky hradu - polygonální dělová bašta Remter, opevnění zvané Kočičí hlava, barbakán s dnešní první branou.
Smrtí Anny rozené Ederové (r. 1607) přešlo panství na jejího manžela Jana staršího Kobylku z Kobylího, řadícího se k významné moravské šlechtě. Jan Kobylka byl členem stavovského direktoria a velmi aktivně se zúčastnil v letech 1618 - 1620 odboje proti císaři Ferdinandovi II. Po bitvě na Bílé hoře a potlačení vzpoury byl r. 1623 přinucen prodat sovinecké panství s hradem hluboko pod cenou císařovu bratru, arcivévodovi Karlovi, ve prospěch Řádu německých rytířů. Tehdy hrad přestal plnit rezidenční funkci a změnil se v pouhé sídlo správy panství. Těžce na něj dolehla třicetiletá válka. Nejprve se jej r. 1626 bez boje zmocnili Dánové, což dalo impuls k modernizaci hradního opevnění – do r. 1643 vznikly tři barokní bastiony a další bašty, byly vybudovány další hradební zdi, příkopy i předsunutá věž. Tato opevnění jsou nejrozsáhlejší zachovanou fortifikací z dob třicetileté války v našich zemích. Švédská armáda v počtu 8000 mužů pod vedením generála Lennarta Torstensona však přesto r. 1643 hrad dobyla a učinila z něj jednu ze svých pevností. Zpustošený Sovinec Švédové opustili až r. 1650.
V následujících letech význam hradu klesal a po požáru r. 1784 (zapřičiněným úderem blesku) byly provedeny pouze nejnutnější úpravy. Řád německých rytířů vlastnil Sovinec až do svého zrušení Německou říší v r. 1939. O rok později hrad obsadil wehrmacht a proměnil jej na zajatecký tábor především pro francouzské důstojníky, kteří odtud putovali do koncentračních táborů v Polsku. Skutečná pohroma postihla Sovinec v květnu r. 1945, kdy byl hrad během přechodu fronty vydrancován místním obyvatelstvem a zapálen; hořel údajně asi týden. Toho roku jej převzal stát, který se ve druhé polovině 20. století postaral o jeho postupnou rekonstrukci. Práce na obnově hradu probíhají s různou intenzitou dodnes.

Interiéry hradu

V rekonstruovaných prostorách hradu (Jižní palác, purkrabství, konírny, dělová bašta-tzv. Remter, budovy bran) jsou instalovány expozice týkající se historie objektu. Zpřístupněno je pět různých nádvoří a po schodech lze vystoupat do tzv. Horního hradu, kde jsou vystaveny kanóny. Stavbě vévodí mohutná kamenná věž pokrytá šindeli, odkud je krásný výhled na město, okolní přírodu a do nádherné krajiny sovineckého přírodního parku. Ve věži se také příležitostně konají různé výstavy. Od r. 2009 si návštěvníci mohou prohlédnout Rytířský sál, podzemní prostory v Jižním paláci a ve skále pod Horním hradem, a dále pak vinné sklepy a spižírny.

Život na hradě

V současnosti pulsuje hrad Sovinec poměrně rušným životem; během roku se zde konají desítky zejména kulturně-společenských akcí (i v historickém stylu), které přilákají řadu návštěvníků (slavnostní otevření hradu, sokolnické lovy, zvěřinové hody, repliky zbraní, vystoupení skupin historického šermu, koncerty folkových, country a trampských kapel, jarmarky, tradiční řemesla a mnoho dalších).

Otevírací doba

• duben a říjen - sobota a neděle - 9:00 - 16:00
• květen až září - úterý až neděle - 9:00 - 17:00

Vstupné

• plné - dospělí - 60 Kč
• snížené - děti od 6 let, studenti, důchodci, držitelé karty EUROBEDS - 30 Kč