Hrad Buchlov

Historie hradu Buchlov

Původně zeměpanský hrad kontroloval dálkové obchodní stezky a střežil východní hranici českého království proti vpádům z uherské strany. Buchlov byl založen v první polovině 13. století českým králem jako strategicky obranná pevnost a správní středisko se soudní pravomocí, tzv. loveckým právem. Nejstarší část hradu tvořily obranné věže s obytným palácem a kaplí; ta byla vystavěna v 80. letech 13. století pražskou kamenickou hutí po vzoru St. Chapelle, královského hradu v Paříži. Buchlov byl trvalým majetkem krále až do 16. století. Jeho původní strážní funkce nad obchodní stezkou však začala v průběhu 14. století upadat a často býval dáván do zástavy různým šlechtickým rodům. Mezi nejvýznamnější patří Tovačovští z Cimburka, kteří hrad vlastnili na konci 15. století. Ti také Buchlov rozšířili a v pozdně gotickém slohu přestavěli; za nich byl též vystavěn reprezentační Rytířský sál, nejhodnotnější prostor hradu.

Hrad Buchlov od raného novověku do konce druhé světové války

V r. 1511 přechází Buchlov z dosavadního zástavního držení do soukromého šlechtického vlastnictví, kupují ho páni z Boskovic. Po nich přicházejí r. 1518 Žerotínové a od r. 1542 se hrad stává majetkem rodu Zdánských ze Zástřizl; ti také areál ve druhé polovině 16. století renesančně přestavěli a přidali nový pás opevnění. Nechali rovněž postavit taneční sál a vstupní hodinovou věž s letopočtem 1546. R. 1644 získávají hrad sňatkem Petřvaldští z Petřvaldu, kteří provedli poslední úpravy Buchlova v duchu baroka. Za nich se stavební práce na objektu v 17. století, kdy hrozil vpád tureckých vojsk, dotkly zejména opevnění. Byla obnovena hradní brána a postaven obranný bastion, který ji měl chránit. Významným počinem Hanuše Zikmunda Petřvaldského se stalo zbudování kaple sv. Barbory s rodinnou hrobkou majitelů na protějším dominantním vrchu zvaném Modla v letech 1672 – 1673. V r. 1701 byl dostavěn barokní zámek v Buchlovicích, nové reprezentativní sídlo Petřvaldských. Ti pak hrad Buchlov využívali jen zřídka a hrad jim sloužil k pobytu většinou v zimním období. Za tím účelem nechali dokonce částečně zmodernizovat hradní interiéry. Posledními majiteli Buchlova se stali v r. 1800 Berchtoldové z Uherčic, kteří rovněž sídlili v Buchlovicích a hrad pouze udržovali. Berchtoldové vlastnili Buchlov až do r. 1945, kdy jim byl zabaven státem.

Muzeum a knihovna na hradě

Zásluhou dvou nevlastních bratrů, osvícenců, přírodovědců a cestovatelů, dr. Leopolda Berchtolda a dr. Bedřicha Berchtolda, vzniklo v prostorách Buchlova rodinné muzeum a již r. 1848 - jako jeden z prvních muzejních útvarů v našich zemích - bylo zpřístupněno veřejnosti. Oba bratři tu soustřeďovali velké množství svých sbírek a studijního materiálu, většinou přírodovědného charakteru, a také rozšiřovali bohatou knihovnu. Na tuto tradici navazuje i nynější muzeologická prezentace hradu a jeho sbírek. Dnešní stylová instalace také dokumentuje vývoj bytové kultury od 15. do 19. století. Knihovna údajně čítá 10 152 svazků a raritou významně přispívající k proslulosti Buchlova je ojedinělý soubor démonologické literatury.

Hrad Buchlov dnes

Dnes tvoří hrad rozsáhlý soubor objektů různého stáří, od doby románské po baroko, obklopených třemi nádvořími. Jádrem Buchlova jsou dvě raně gotické hranolové věže v nárožích a s představenou hodinovou věží, která má barokní cibulovou střechu. V popředí vystupuje z jižní strany válcová hradební věž Andělka.
Buchlov má řadu strašidelných přízraků, shromažďujících se v tzv. pokoji strašidel. Zjevuje se tu Bílá paní, duch hradního pána přepočítávající peníze, černě oděné postavy a další. Z legend je nejznámější pověst o buchlovské lípě, kdy na přání zbrojnoše odsouzeného k smrti byla na buchlovském nádvoří zasazena lípa kořeny vzhůru; ta se jako důkaz odsouzencovy neviny po čase ujala a kořeny obrostly hustým listovím. Zbrojnoš si zachránil život a strom, jemuž se říká Lípa neviny, roste na hradě dodnes.
Návštěvu Buchlova lze spojit s prohlídkou hrobky majitelů hradu v nedaleké kapli sv. Barbory.

Otevírací doba

• duben - sobota, neděle a svátky - 9:00 - 15:00
• květen - úterý až neděle, svátky - 9:00 - 16:00
• červen - úterý až neděle, svátky - 9:00 - 16:00
• červenec - pondělí až neděle, svátky - 9:00 - 17:00
• srpen - úterý až neděle, svátky - 9:00 - 17:00
• září - úterý až neděle, svátky - 9:00 - 16:00
• říjen - sobota, neděle a svátky - 9:00 - 15:00

Vstupné

• Velký okruh - (černá kuchyně, zbrojnice, knihovna, gotické a renesanční prostory, přírodovědecké sbírky a rodinné muzeum Berchtoldů, egyptologické sbírky, vyhlídková věž) - plné 100 Kč, snížené I. 80 Kč, snížené II. 60 Kč, snížené III. 20 Kč, rodinné 290 Kč
• Malý okruh - (zbrojnice, přírodovědecké sbírky a rodinné muzeum Berchtoldů, egyptologické sbírky, vyhlídková věž) - plné 70 Kč, snížené I. 60 Kč, snížené II. 40 Kč, snížené III. 20 Kč
• Vyhlídková věž - (s průvodcem) - plné 30 Kč, snížené I. 30 Kč, snížené II. 20 Kč
• Ranně barokní kaple sv. Barbory - plné 30 Kč, snížené I. 30 Kč, snížené II. 20 Kč

Snížené vstupné

• snížené vstupné I. - důchodci od 65 let
• snížené vstupné II. - školní mládež,studenti,učni,invalidé
• snížené vstupné III. - skupiny předškolní mládeže MŠ