Hrad Bouzov

Historie hradu Bouzov

Hrad Bouzov (původně Búzov) byl založen jako gotický hrad na počátku 14. století. Prvním známým držitelem hradu byl Búz z Búzova v letech 1317 – 1339. Od poloviny 14. století jej vlastnili páni z Vildenberka, kteří v r. 1382 prodali panství moravskému markraběti Joštovi. Ten ho pak v r. 1396 přenechal svému přívrženci Heraltovi z Kunštátu. V rukou pánů z Kunštátu zůstal Bouzov s kratšími přestávkami téměř až do konce 15. století. Za nich dosáhlo panství největšího rozkvětu. Hrad byl značně rozšířen, vzrostla jeho obranyschopnost i obytný komfort. V roce 1408 postoupili Kunštátští bouzovské panství svému strýci Bočkovi z poděbradské větve rodu. Pověst, že hrad je rodištěm pozdějšího krále Jiřího, má reálný základ, neboť jeho otec Viktorín zde prokazatelně sídlil. Jiří z Poděbrad postoupil panství někdy před r. 1442 svému stoupenci Zdeňkovi Kostkovi z Postupic. Poslední středověké dostavby provedl v první polovině 16. století Hanuš Haugvic z Biskupic a jeho potomci. V letech 1472 – 1696 byl hrad ve vlastnictví řady různých českých a moravských rodů. S jejich střídáním se na Bouzově měnila i jeho podoba – přibývaly zde budovy, paláce, věže a hradby. K rozsáhlejším přestavbám hradu došlo koncem 16. a v první polovině 17. století, kdy byl ve vlastnictví rodu Oppersdorfů. Ti upravili v renesančním slohu interiéry hradu a vybudovali nové palácové křídlo. Za třicetileté války hrál Bouzov roli jedné z mála pevných opor císařské armády v kraji a také se stal vězením pro švédské vojáky. Švédové se r. 1643 neúspěšně pokusili o jeho dobytí. To je však poslední událost, kdy hrad v historii vystupuje jako pevnost. R. 1696 bouzovské panství kupuje řád německých rytířů, který hrad vlastnil v příštích téměř dvou a půl stoletích. Po tuto dobu Bouzov pomalu dále chátral, až se stal na konci 19. století již téměř ruinou.

Obnovení a rekonstrukce hradu

V r. 1888 navštívil hrad rakouský arcivévoda Evžen Habsburský, kterému Bouzov učaroval. Poté, co se arcivévoda stal velmistrem řádu, vydal příkaz k rekonstrukci hradu. Ideový vzor spatřoval ve středověkých řádových hradech, jak se vyvíjely od křižáckých válek ve východním Středomoří, později v Německu a zejména v pobaltském sídle řádu – Marienburgu (dnes Malbork v Polsku). Projekt a plány rekonstrukce vypracoval profesor mnichovské techniky Georg von Hauberisser na základě představ arcivévody Evžena, který také celou stavbu financoval ze svých soukromých prostředků. Nákladná a náročná rekonstrukce se provedla neobyčejně citlivě z hlediska historické věrohodnosti a slohového souladu. Byla při ní stržena severní křídla a vybudován nový dvoupatrový palác; u zachovalejších hradních prostor se přistoupilo pouze k jejich opravě. Po této rozsáhlé romantické regotizaci provedené v letech 1895 – 1910 se Bouzov stává oním „pohádkovým hradem“, jak jej zná veřejnost dnes. Vznikla tak dokonalá iluze mohutného středověkého feudálního sídla, v jehož objektech se prolíná několik uměleckých slohů, zejména gotika a renesance.

Řád německých rytířů přišel o Bouzov r. 1939, kdy jej zkonfiskovali nacisté; tím byla předurčena smutná kapitola hradu během druhé světové války. Hitler ho daroval Himmlerovi a hrad se stal sídlem přepadového oddílu SS, který 5. 5. 1945 vypálil obec Javoříčko. Po r. 1945 přešel Bouzov do vlastnictví státu.

Turistika na hradě Bouzov

Hrad Bouzov patří k našim nejnavštěvovanějším hradům. Návštěvníky láká především jeho cimbuří, arkýře, chrliče, věže, bašty, park a dva dlouhé mosty. Dominantou Bouzova je 58 m vysoká hradní hláska. Mobiliář pochází převážně ze soukromých sbírek arcivévody Evžena Habsburského, částečně ze sbírek řádu německých rytířů. Novodobé zařízení pak bylo vyrobeno speciálně pro objekt. Nejcennější částí hradu je novogotická hradní kaple, vybavená gotickým oltářem a vyzdobená náhrobními kameny řádových mistrů. Zajímavá je též hradní zbrojnice, původní gotický sál, Sloupová síň i reprezentativní prostory – Rytířský sál a Lovecká síň.

Bouzov si velmi oblíbili také filmaři; natáčely se zde především pohádky (např. Pyšná princezna, O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Princezna Fantaghiro, pokračování seriálu Arabela aj.)

Otevírací doba

• duben a říjen - víkendy a svátky - 9:00 - 16:00
• květen a září - denně mimo pondělí - 9:00 - 17:00
• červen až srpen - denně mimo pondělí - 9:00 - 18:00

Vstupné

• Hrad se představuje - plné 100 Kč, snížené 70 Kč, rodinné 300 Kč
• Hrad Bouzov - plné 150 Kč, snížené 100 Kč, rodinné 450 Kč
• Hrad bouzov svatební - plné 100 Kč, snížené 70 Kč, rodinné 300 Kč
• Jak se staví středověký hrad - plné 150 Kč, snížené 100 Kč, rodinné 450 Kč
• Hrad z ptačí perspektivy - plné 50 Kč, snížené 40 Kč, rodinné 150 Kč