Hrad Bouzov
| Typ: | Hrad |
|---|---|
| Kraj: | Olomoucký kraj |
| Okres: | Okres Olomouc |
| Město: | Bouzov |
| Výška: | 419 m n.m. |
| GPS: | 49°42'17.787"N, 16°53'22.817"E |
Historie hradu Bouzov
Hrad Bouzov (původně Búzov) byl založen jako gotický hrad na počátku 14. století. Prvním známým držitelem hradu byl Búz z Búzova v letech 1317 – 1339. Od poloviny 14. století jej vlastnili páni z Vildenberka, kteří v r. 1382 prodali panství moravskému markraběti Joštovi. Ten ho pak v r. 1396 přenechal svému přívrženci Heraltovi z Kunštátu. V rukou pánů z Kunštátu zůstal Bouzov s kratšími přestávkami téměř až do konce 15. století. Za nich dosáhlo panství největšího rozkvětu. Hrad byl značně rozšířen, vzrostla jeho obranyschopnost i obytný komfort. V roce 1408 postoupili Kunštátští bouzovské panství svému strýci Bočkovi z poděbradské větve rodu. Pověst, že hrad je rodištěm pozdějšího krále Jiřího, má reálný základ, neboť jeho otec Viktorín zde prokazatelně sídlil. Jiří z Poděbrad postoupil panství někdy před r. 1442 svému stoupenci Zdeňkovi Kostkovi z Postupic. Poslední středověké dostavby provedl v první polovině 16. století Hanuš Haugvic z Biskupic a jeho potomci. V letech 1472 – 1696 byl hrad ve vlastnictví řady různých českých a moravských rodů. S jejich střídáním se na Bouzově měnila i jeho podoba – přibývaly zde budovy, paláce, věže a hradby. K rozsáhlejším přestavbám hradu došlo koncem 16. a v první polovině 17. století, kdy byl ve vlastnictví rodu Oppersdorfů. Ti upravili v renesančním slohu interiéry hradu a vybudovali nové palácové křídlo. Za třicetileté války hrál Bouzov roli jedné z mála pevných opor císařské armády v kraji a také se stal vězením pro švédské vojáky. Švédové se r. 1643 neúspěšně pokusili o jeho dobytí. To je však poslední událost, kdy hrad v historii vystupuje jako pevnost. R. 1696 bouzovské panství kupuje řád německých rytířů, který hrad vlastnil v příštích téměř dvou a půl stoletích. Po tuto dobu Bouzov pomalu dále chátral, až se stal na konci 19. století již téměř ruinou.
Obnovení a rekonstrukce hradu
V r. 1888 navštívil hrad rakouský arcivévoda Evžen Habsburský, kterému Bouzov učaroval. Poté, co se arcivévoda stal velmistrem řádu, vydal příkaz k rekonstrukci hradu. Ideový vzor spatřoval ve středověkých řádových hradech, jak se vyvíjely od křižáckých válek ve východním Středomoří, později v Německu a zejména v pobaltském sídle řádu – Marienburgu (dnes Malbork v Polsku). Projekt a plány rekonstrukce vypracoval profesor mnichovské techniky Georg von Hauberisser na základě představ arcivévody Evžena, který také celou stavbu financoval ze svých soukromých prostředků. Nákladná a náročná rekonstrukce se provedla neobyčejně citlivě z hlediska historické věrohodnosti a slohového souladu. Byla při ní stržena severní křídla a vybudován nový dvoupatrový palác; u zachovalejších hradních prostor se přistoupilo pouze k jejich opravě. Po této rozsáhlé romantické regotizaci provedené v letech 1895 – 1910 se Bouzov stává oním „pohádkovým hradem“, jak jej zná veřejnost dnes. Vznikla tak dokonalá iluze mohutného středověkého feudálního sídla, v jehož objektech se prolíná několik uměleckých slohů, zejména gotika a renesance.
Řád německých rytířů přišel o Bouzov r. 1939, kdy jej zkonfiskovali nacisté; tím byla předurčena smutná kapitola hradu během druhé světové války. Hitler ho daroval Himmlerovi a hrad se stal sídlem přepadového oddílu SS, který 5. 5. 1945 vypálil obec Javoříčko. Po r. 1945 přešel Bouzov do vlastnictví státu.
Turistika na hradě Bouzov
Hrad Bouzov patří k našim nejnavštěvovanějším hradům. Návštěvníky láká především jeho cimbuří, arkýře, chrliče, věže, bašty, park a dva dlouhé mosty. Dominantou Bouzova je 58 m vysoká hradní hláska. Mobiliář pochází převážně ze soukromých sbírek arcivévody Evžena Habsburského, částečně ze sbírek řádu německých rytířů. Novodobé zařízení pak bylo vyrobeno speciálně pro objekt. Nejcennější částí hradu je novogotická hradní kaple, vybavená gotickým oltářem a vyzdobená náhrobními kameny řádových mistrů. Zajímavá je též hradní zbrojnice, původní gotický sál, Sloupová síň i reprezentativní prostory – Rytířský sál a Lovecká síň.
hrad Bouzov ve filmu
Bouzov si pochopitelně oblíbili také filmaři; natáčely se zde především pohádky (např. O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Princezna Fantaghiro, pokračování seriálu Arabela aj.) Přesný výčet filmů, pohádek a dokumentárních pořadů, ve kterých se jeden z nejkrásnějších hradů objevil, je zde:
- 1959 O medvědu Ondřejovi
- 1981 Kopretiny pro zámeckou paní
- 1982 Navrácená krása
- 1986 Třetí sudička
- 1987 Válka volů
- 1987 O princezně Jasněnce a létajícím ševci
- 1990 O Janovi a jeho podivuhodném příteli
- 1990 Jeskyně Zlatá růže
- 1990 Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek
- 1992 Fantaghiro II
- 1992 Tanec pro Boha
- 1993 Mladý Indiana Jones
- 1993 Fantaghiro III
- 1994 Fantaghiro IV
- 1995 Azrael, anděl smrti
- 1996 Deset století architektury - dokument
- 1997 Rumplcimprcampr
- 1998 Kruté jezero
- 1999 O poklad Anežky České
- 2003 Napola, 2004 Krev zmizelého
- 2004 Po stopách - dokument
- 2005 Loupežník Hotzenplotz
- 2005 Království potoků
Otevírací doba
- duben a říjen (Hrad se představuje) - po-ne - 9:00 - 15:00
- duben a říjen (Hrad Bouzov) - so-ne - 9:00 - 14:30
- duben a říjen (Hrad z ptačí perspektivy) - so-ne - 9:00 - 15:30
- duben a říjen (Jak se staví středověký hrad) - so-ne - 9:00 - 13:30
- duben a říjen (Erbovní bestie) - po-ne - 9:00 - 16:00
- květen, červen, září (Hrad se představuje) - po-ne - 9:00 - 16:00
- květen, červen, září (Hrad Bouzov) - po-ne - 9:00 - 15:30
- květen, červen, září (Hrad z ptačí perspektivy) - so-ne - 9:00 - 16:30
- květen, červen, září (Dětská trasa s Ohnivcem) - so-ne - 10:30 - 15:00
- květen, červen, září (Jak se staví středověký hrad) - so-ne - 9:00 - 15:00
- květen, červen, září (Erbovní bestie) - po-ne - 9:00 - 17:00
- červenec, srpen (Hrad se představuje) - po-ne - 9:00 - 17:00
- červenec, srpen (Hrad Bouzov) - po-ne - 9:00 - 16:30
- červenec, srpen (Hrad z ptačí perspektivy) - po-ne - 9:00 - 17:30
- červenec, srpen (Dětská trasa s Ohnivcem) - po-ne - 10:30 - 16:20
- červenec, srpen (Jak se staví středověký hrad) - po-ne - 9:00 - 16:00
- červenec, srpen (Erbovní bestie) - po-ne - 9:00 - 18:00
- březen a listopad (zimní trasa) - po-pá - 11:00 - 13:00, so-ne 10:00 - 14:00
Vstupné
- Hrad se představuje - plné 170 Kč, snížené 120 Kč, rodinné 450 Kč
- Zimní trasa - plné 170 Kč, snížené 120 Kč
- Hrad Bouzov - plné 200 Kč, snížené 140 Kč, rodinné 530 Kč
- Jak se staví středověký hrad - plné 200 Kč, snížené 140 Kč, rodinné 530 Kč
- Hrad z ptačí perspektivy - plné 90 Kč, snížené 60 Kč, rodinné 230 Kč
- Dětská trasa s Ohnivcem - plné 170 Kč, snížené 120 Kč, děti od 3 do 6 let 50 Kč
- Hrad se představuje II - plné 170 Kč, snížené 120 Kč, rodinné 450 Kč
