Hrad Pernštejn

Hrad Pernštejn, vyjímající se jako architektonický diadém v syté zeleni lesů Českomoravské vrchoviny, bývá označován jako „král moravských hradů“. Tyčí se nad obcí Nedvědice a již zdálky působí mimořádně kompaktně, monumentálně a mysteriózně. Název hradu zřejmě vznikl počeštěním německého „Bärenstein“ (tj. medvědí kámen, v mineralogii také jantar), asi podle charakteru okolního kraje – neporušené země hlubokých lesů, medvědů, vlků a uhlířů. K tomuto výkladu vedou i okolní názvy, jako např. Nedvědice.

Počátky hradu

Počátky hradu sahají do druhé poloviny 13. století (patrně mezi léta 1270 – 1285). Byl postaven z nedvědického mramoru (proto se mu také někdy říká mramorový hrad) a měl trojúhelníkový půdorys v čele s oblou věží. Stal se hlavní rezidencí Pernštejnů a zachoval se dodnes ve své téměř autentické goticko-renesanční podobě tak, jak jej tento rod v první polovině 16. století dostavěl. Pernštejnové byli tehdy nejbohatším a nejmocnějším rodem Českého království. V erbu měli černou zubří hlavu se zlatou houžví v chřípí. Erb souvisí s rodovou legendou pocházející z konce 16. století, podle níž prapředek rodu, uhlíř Věňava, přemohl mohutného zubra, živého jej přivlekl ke králi a před ním zvířeti setnul hlavu.

Historie hradu do současnosti

Vojensko – politický význam Pernštejna vyvrcholil v 15. – 17. století, kdy se hrad stal nejen centrem rozsáhlého panství, ale i pevností, která měla důležitou roli v bojích o Moravu a Brno. Zásluhou dokonalého opevnění potvrdil Pernštejn svou nedobytnost i za třicetileté války, kdy r. 1645 odolal impozantní útočné síle švédské armády čítající 5800 mužů. Odolnost hradu byla i důvodem jeho zařazení mezi udržované zemské pevnosti (od r. 1655 do poloviny 18. století). Pernštejn tak nebyl nikdy dobyt. Jeho význam ale postupně upadal. V r. 1818 získal hrad rod Mitrovských z Nemyšle, za nichž hrozila romantizující regotizace Pernštejna. Naštěstí z jeho přestavby kvůli finančním prostředkům sešlo. Mitrovským byl hrad v r. 1945 zkonfiskován a přešel do vlastnictví státu.

Jak již bylo uvedeno výše, dnešní vzhled dala Pernštejnu zejména rozsáhlá přestavba hradu z 15. století v pozdně gotickém slohu, provedená za Vratislava z Pernštejna (do r. 1490). Raně gotické jádro ze 13. století s břitovou věží Barborkou bylo postupně obestavěno budovami tzv. Přihrádku a Pláště, jejichž fasády člení okna s pozdně gotickým ostěním a pitoreskní arkýře na krakorcích a stupňovitých konzolách. Neopakovatelnou malebnost Pernštejna spoluvytváří i vysazený vnější ochoz třetího patra. Současně byl hrad opatřen novým složitým vnějším opevněním se třemi věžemi na nárožích vnitřního dvora a dvěma velkými předdvořími. Vnitřní mělo bránu chráněnou velkým barbakánem a vnější bylo opatřeno předsunutou mohutnou dělovou baštou u první brány. Tím se stala z Pernštejna nejvýznamnější památka fortifikační architektury v pozdně gotickém slohu.
Nejen zvnějšku, ale i uvnitř evokují místnosti, chodby, schody a zákoutí představu skutečného středověkého hradu. Na Pernštejně se zachoval cenný inventář, nástěnné malby, obrazy, sochy a reliéfy. Nejrozlehlejší místností na hradě je Rytířský sál, známý je Sál spiklenců. Na průvodcovské trase si návštěvníci prohlédnou obdivuhodnou architekturu jednotlivých hradních částí a v interiérech, značně rozdílných vybavením i výzdobou, sledují vývoj šlechtického sídla od jednoduchého hradu přes pozdně gotickou pevnost, renesanční palác, barokní, rokokovou a klasicistní rezidenci až po romantismus poloviny 19. století.

Jedinečnou ukázkou opevňovací techniky na Pernštejně je rozsáhlý systém hradeb s mohutnou předsunutou čtyřhrannou věží propojenou visutou chodbou s palácem a dalšími baštami.

Pernštejn dnes

Hrad Pernštejn je jedním z nejvděčnějších hradů v Česku pro tuzemské, ale i zahraniční filmové štáby. Málokterý náš hrad figuroval v takové řadě filmů jako právě Pernštejn; natáčely se zde např. snímky Kam čert nemůže, Jak se budí princezny, Sedmero krkavců, Čert ví proč, Čarovné dědictví či V erbu lvice. Podle tvrzení místního kastelána se filmaři na Pernštejně objevují v průměru dvakrát ročně.

Otevírací doba

• duben a říjen - v sobotu, neděli a ve svátek - 9:00 - 15:00
• květen, červen, září - denně mimo pondělí - 9:00 - 16:00
• červenec a srpen - denně mimo pondělí - 9:00 - 17:00

Vstupné a prohlídkové okruhy

I. okruh - od gotiky k 20. století (70 min.)

• plné - 120 Kč
• snížení - 80 Kč
• rodinné - 320 Kč

II. okruh - z věže do knihovny (50 min.)

• plné - 120 Kč
• snížené - 80 Kč
• rodinné - 320 Kč

III. okruh - celým hradem (90 min.)

• plné - 180 Kč
• snížené - 120 Kč
• rodinné - 480 Kč