Zbrašovské aragonitové jeskyně
| Typ: | Přírodní památka |
|---|---|
| Kraj: | Olomoucký kraj |
| Okres: | Okres Přerov |
| Výška: | 268 m n.m. |
| GPS: | 49°31'53.970"N, 17°44'44.832"E |
Foto: Dobesova, Wikipedia, lic. CC BY-SA 4.0
Nejteplejší jeskyně v republice s aragonitovou výzdobou
Minerální vody ve vápencovém podloží tu daly vzniknout zvláštní krápníkové výzdobě, jakou nikde jinde u nás nespatříte. Tvoří ji minerál aragonit v podobě kulovitých sintrových povlaků, co vám mohou připomínat koblihy, a jedinečných raftových stalagmitů. Běžné krápníky, co zdobí naše zpřístupněné jeskyně, tu v podstatě vůbec nenajdete. Přístupná je ovšem jen část podzemních prostor, neboť v nejhlubších vrstvách pod zemským povrchem je vysoká koncentrace jedovatého oxidu uhličitého. Jeskynní systém je díky vyvěrajícím teplým pramenům jedním z nejteplejších v Evropě, v jeskynním komplexu je po celý rok stabilní teplota 14°C.
Jeskyně jsou přístupné veřejnosti od roku 1926
Jeskyně objevili v roce 1912 dělníci, kteří pracovali v kamenolomu Na Baránce. V jedné z puklin při těžbě vápence vystupoval nápadný sloupec teplého vzduchu. Speleologický průzkum pak prováděli bratři Chromí, rozšířili nalezenou puklinu (tzv. Objevitelský komín v Jurkově dómu) a v roce 1913 sestoupili do 42 metrů hluboké propasti. Byl to ale docela primitivní a drsný způsob průzkumu jeskynních prostor, jednak se jim údajně přetrhlo lano, a pak jim zhasly karbidové lampy a výzkumníci museli čekat osm hodin ve tmě na záchranu. Další prostory byly prozkoumávány s přispěním zbrašovských horníků, kteří prorazili pohodlnější vstup do jeskyní, a o několik let později sem byl přiveden elektrický proud. První návštěvníci do jeskyně vstoupili v roce 1926.
Generální rekonstrukce prohlídkové trasy dokončena v roce 2005
Dnes je jeskynní systém veřejnosti přístupný po náročné generální rekonstrukci celé prohlídkové trasy. Byla zmodernizována elektroinstalace a odstraněny kamenné sutiny, které vyplňovaly některé chodby – byl to vlastně materiál vytvořený ražbou v průběhu prvních zpřístupňovacích prací na počátku 20. století, který se zde nacházel po celou dobu až do dnešních dnů. Z úsporných důvodů byl ponechán na místě průrazů. Díky odstranění tohoto materiálu také většina jeskyní získala svou původní podobu, jakou vytvořilo dílo přírody.
Nedaleko od aragonitových jeskyní můžete navštívit tzv. Hranickou propast, což je nejhlubší zatopená propast na světě. Její hloubka je úctyhodných 473 metrů.
